14. 5. 2015
Zvápenatění plodu po liniích matek?
Prosil bych vás po dobrých vzájemných zkušenostech o radu se zvápenatěním plodu. Je možné, že by se zvápenatění plodu projevovalo v liniích určitých matek?
Nikdy jsem nenašel práci, která by dokázovala, že matka sama může být infikovaná a z ní i vajíčka.
U zvápenatění hrají roli dva faktory:
1) Genetická výbava může předznamenat vyšší nebo nižší vnímavost infekce.
2) K propuknutí klinických příznaků se ale musí včely potkat s infekcí, tedy spórami plísně.
Ke zvládnutí klinických projevů se tedy musíme vynasnažit o změnu linie a odstranění infekčního tlaku. Vzhledem k tomu, že výskyt zvápenatění je sporadický a probíhá v několikaletých časových vlnách, nemají chovatelé matek žádné jednoduché testy a pracují jen se záznamy a zpětnými ohlasy od zákazníků.
Pro snížení infekčního tlaku se doporučuje hlavně výměna díla (vyvaření vosku je spolehlivé). Dezinfekce souší nebo plástů se zásobami se dá provést tepelně, prohřátím na 50-55 °C na dobu alespoň 24 hodin (po dosažení teploty uvnitř materiálu).
Povrchové dezinfekce lze dosáhnout jodem (Bee-Safe) nebo chlorem (Savo).
Máme nové výsledky, dosti překvapující, jaká kvanta včel migrují mezi úly. Zalétávání není jen při slídění a loupeži, ale asi i během “normálního” provozu. Zjistili jsme to při kontrole původu zásob, cizích zásob bylo v úlu také 20 %! To samozřejmě znamená i infekci a také to mění pohled na genetické předpoklady.
Měli bychom se snažit o rozestavění včelstev na malá stanoviště a totéž platí i o oddělcích a oplodňáčcích. Také jsou práce, že viry zhoršují včelám schopnost navigace a také žízeň!-DT-
U zvápenatění hrají roli dva faktory:
1) Genetická výbava může předznamenat vyšší nebo nižší vnímavost infekce.
2) K propuknutí klinických příznaků se ale musí včely potkat s infekcí, tedy spórami plísně.
Ke zvládnutí klinických projevů se tedy musíme vynasnažit o změnu linie a odstranění infekčního tlaku. Vzhledem k tomu, že výskyt zvápenatění je sporadický a probíhá v několikaletých časových vlnách, nemají chovatelé matek žádné jednoduché testy a pracují jen se záznamy a zpětnými ohlasy od zákazníků.
Pro snížení infekčního tlaku se doporučuje hlavně výměna díla (vyvaření vosku je spolehlivé). Dezinfekce souší nebo plástů se zásobami se dá provést tepelně, prohřátím na 50-55 °C na dobu alespoň 24 hodin (po dosažení teploty uvnitř materiálu).
Povrchové dezinfekce lze dosáhnout jodem (Bee-Safe) nebo chlorem (Savo).
Máme nové výsledky, dosti překvapující, jaká kvanta včel migrují mezi úly. Zalétávání není jen při slídění a loupeži, ale asi i během “normálního” provozu. Zjistili jsme to při kontrole původu zásob, cizích zásob bylo v úlu také 20 %! To samozřejmě znamená i infekci a také to mění pohled na genetické předpoklady.
Měli bychom se snažit o rozestavění včelstev na malá stanoviště a totéž platí i o oddělcích a oplodňáčcích. Také jsou práce, že viry zhoršují včelám schopnost navigace a také žízeň!-DT-