Sršeň asijská

Dobrý den,

na Český včelařský svaz jsem nějaký ten měsíc zpátky poslal email, že by nebylo od věci se připravit na pravděpodobný příchod Sršně Asijské do ČR.

Navrhoval jsem kontaktovat příslušné instituce v zemích původu, například v Číně, kde by nám mohli pomoci svými poznatky a dlouholetými zkušenostmi nejen co se ochrany včel týče ale rovněž například jak minimalizovat negativní dopady setkání osob s tou bestií neboť mám informace, že každoročně usmrtí cca 10 osob v Německu a stejně tak ve Francii díky své mimořádné agresivitě kdy pronásleduje osobu i kilometry za ustavičného bodání.

Měl by se rovněž vypracovat plán osvěty nejen pro nás včelaře, ale i pro širou veřejnost aby jsme se s tímto druhem naučili žít a každý aby věděl co dělat když se s tímto druhem setká.

Děkuji za vaše vyjádření.

Dobrý den,

útočnost sršně Vespa velutina vůči lidem není tak dramatická, jak zmiňujete. Mám přímá svědectví od italských včelařů, kteří už její přítomnost řeší, mj. pomocí drátěných sítí před česny úlů, kterými včely šikovně proletují, ale velkým sršňům tyto sítě komplikují lovecké nálety.

Překvapilo mě před 5 lety na konferenci pořádané v Praze alergologickou společností, že již dlouhá desetiletí je podle našich statistik pravidelně každoročně v ČR úředně evidováno 100 až 200 úmrtí v souvislosti s bodnutím hmyzem (zpravidla chybí údaj, o který hmyz šlo). Přitom řadě těchto tragických případů by šlo předejít, kdyby lidé více věděli o tom, že alergie na hmyzí bodnutí se dá preventivně léčit. Procedura se stále zlepšuje a zjednodušuje. Člověk s alergií nebo s obavami z ní se může obrátit i bez doporučení praktického lékaře na oddělení alergologie ve větších nemocnicích.

Co se týče šíření Vespa velutina v Evropě, to lze kontrolovat jen velmi těžko. V Itálii se v některých místech daří spolupráce široké veřejnosti s odborníky (obdoba našich DDD služeb). Matka Vespa velutina v tamních podmínkách zakládá nejprve malé hnízdo poblíž místa svého přezimování, poměrně nízko. Po nějaké době se kolonie přestěhuje do korun vysokých stromů, kde si buduje druhé, velké hnízdo, které se těžko hledá a ještě hůř ničí. Proto je dobré využít jarní období prvních hnízd k jejich objevení, nahlášení a odborné likvidaci, většinou pomocí injekce jedu.

Pokud jde o osvětu, ta by měla začít u toho, jak jako jednotlivci a rodiny snížíme emise skleníkových plynů, které způsobují oteplování. A také, jak omezíme pohyb zboží po planetě, se kterým se šíří rostliny a živáčkové i tam, kde pak mohou působit problémy.