Současné úhyny včelstev
(zkrácená verze článku ze Včelařství 12/2019)
Od invaze roztočů varroa do chovů československých včelstev na počátku 80. let minulého století se varroáza a její řešení stala hlavní náplní vědecké i praktické činnosti ústavu. Pod vedením ing. Vladimíra Veselého se začalo intenzivně pracovat na jednoduchých, účinných a rychlých metodách tlumení varroázy. K tomu patřil i vývoj a zavedení metody diagnostiky roztočů varroa ze zimní měli. Zpočátku stačilo k tlumení varroázy podzimní ošetření fumigací s účinnou látkou amitrazem. Dodnes tento způsob aplikace není na světě překonán co do minimální dávky léčiva a maximálního účinku.
V dalším období i díky změně zemědělských a včelařských praktik následoval vývoj dlouhodobě účinkujících léčiv k ochraně zimní dlouhověké generace včel. Aby byl přípravek použitelný i jindy než po snůšce, vedl vývoj k léčivům s kyselinou mravenčí. Ta je také zbraní proti případné rezistenci roztočů. Celý vývoj a registrace nových léčiv se řídil a dosud řídí třemi potřebami: mít léčivo, které je vysoce účinné proti roztočům; současně minimálně toxické pro včely; a léčivo, které minimalizuje možnosti přechodu reziduí do včelích produktů.
I přesto, že provádíme ošetřování včelstev a léčebná opatření, tak na stanovišti narazíme na úly, ve kterých jsou pouze plásty plné glycidových zásob a pylu bez včel. Někdy jsou i bez zásob, pokud přijdeme pozdě, když okolní včelstva měla možnost loupežím. Proč se to stalo?
Na tuto otázku včelařů odpovídám v prvé řadě jinou otázkou: „Jaký byl váš konkrétní postup a aplikace protivarroázních opatření od loňského roku?“ Odpovědi někdy bývají mlhavé. Kdo úhyny zpozoroval a zaznamenal, byl překvapen rychlostí, jak včely zmizely. „Jeden týden byly včely pěkné, silné, ale další týden jsem našel jen úl bez včel.“ Podstatu problému vidím v několika faktorech současně. Vysvětlení by se dalo hledat v záznamech v úlových denících. Proč je nutné se podívat do záznamů o rok zpět?
Na podzim a v zimě se snažíme o to, aby do následujícího roku šla včelstva s minimálním počtem roztočů. Úspěšnost tohoto počínání můžeme kontrolovat dle spadů roztočů na podložku. Efektivita tohoto zásahu však záleží na:
- přítomnosti zavíčkovaného plodu – protože se většinou kontrola plodování neprovádí, rutinně provádíme opakované aplikace fumigace či aerosolu
- ošetření včelstev sousedů včelařů – dle posledních údajů z webu ČMSCH bylo v září 2019 registrováno 738 061 včelstev!
V lednu sbíráme měl k laboratornímu vyšetření na přítomnost roztočů varroa. Jen tak můžeme včas zachytit stanoviště, která jsou „problematická“. Vyšetření měli může být opravdu spolehlivým zrcadlem, jak se nám podařilo předchozí ošetření. Bohužel se často setkáváme s tím, že chovatelé se podle výsledků v průběhu sezony nechovají. Leckde se i přes doporučení neprovede předjarní ošetření (nátěr plodu nebo aplikace kyseliny mravenčí za vhodného počasí). Následně se i s příchodem léta leckde neprovede žádné ošetření včelstev, natož monitoring napadení včelstev roztoči varroa. Letní ošetření je však v současnosti klíčové pro vytvoření zdravého včelstva k přezimování. Ošetřením včelstev snižujeme populaci roztočů varroa. To má jako další významný efekt i nižší rozvoj viróz, které roztoč varroa přenáší. Při pozdním ošetření dokážeme ještě i třeba úspěšně eliminovat přítomné roztoče, ale viry již bohužel žijí vlastním životem. U silně infikovaného včelstva se líhnou včely, které jsou poškozené. Poškození se nemusí vždy projevit viditelnými změnami včel, ale o jejich délce života je již rozhodnuto. Místo přežití do následujícího jara, je čeká smrt v brzké době. Díky tzv. sociální imunitě včelstva mají včely naprogramováno, aby letěly umřít ven z hnízda. Pokud to tedy ještě počasí dovolí, nacházíme pak již zmíněné prázdné úly bez včel.
Tyto situace se budou nepochybně opakovat. Vidina nového zázračného léku proti varroáze včel je bohužel po celém světě v nedohlednu. VÚVč Dol se již 100 let snaží poznávat potřeby včelstva a na základě těchto poznatků včelaře vzdělávat a předcházet problémům. Úspěšnost včelaření však leží na bedrech vás včelařů. Včelař, který je vzdělaný a dodržuje doporučená pravidla má i v dnešní době ztráty nízké. Mimo jiné to ukázal i průzkum švýcarských výzkumníků, kteří vyhodnocovali úspěšnost svého dlouhodobého programu „Koncept včelařského provozu“. Ten se průběžně několik desetiletí upravuje a ladí podle současného poznání a praxe. Kdo ze švýcarských včelařů na koncept nepřistoupil, má ztráty mnohonásobně větší.
Podobně jako v jiných zemích, se i my pro vás snažíme upravovat a vylepšovat metodiku celého roku proti varroáze. Vezměte ji, prosím, do ruky a nebojte se začít znovu.
MVDr. Martin Kamler