Co nového na Kývalce

Vedle chovu se pokusný včelín Kývalka podílí i na výzkumu

Pokusný včelín Kývalka, jedno ze šesti detašovaných pracovišť Výzkumného ústavu včelařského v Dole, najdete přímo u exitu 182 naší nejstarší dálnice D1. Ale napoprvé ho asi budete hledat s obtížemi, leží totiž dole u dálnice v zarostlém zářezu. je třeba odbočit z dálnice na 182. kilometru směr Popůvky na silnici Rosice-Brno a u samoty Kývalka sjet po rozbité asfaltové cestě dolů k bráně do areálu.

Celý článek Ing. Oldřicha Veverky, včelmistra z Kývalky, naleznete v únorovém Včelařství (2/2021)

Z historie Kývalky

První informace o budování včelína na Kývalce pocházejí z poloviny 50. let minulého století. jako student tu při budování pomáhal Ing. Vladimír Veselý, pozdější ředitel Výzkumného ústavu včelařského. V roce 1957 přešel včelín na Kývalce do správy VÚVč v Dole. areál včelína ovšem zasahoval do tělesa nově budované dálnice, a tak se budovy i včelstva v letech 1970-71 stěhovaly výše do uměle vytvořeného zářezu.(…)

Chov matek na Kývalce

Hlavním posláním pracoviště na Kývalce je plemenitba včel, tedy rozchov matek včely kraňské, konkrétně linie Singer. (…) Singrovka, jak jí včelaři lidově říkají, je velmi mírná včela s velkou plodností, vytváří silná včelstva a dobře využívá ranou i pozdní snůšku. (…).

Celkem na Kývalce každý rok odchováme přes 200 inseminovaných matek, 400-500 přirozeně spářených výběrových matek a několik desítek oddělků. K tomu slouží plemenná základna 130 včelstev, chovaných v zateplených úlech na rámkových mírách 39×24 a 37×30, umístěných kromě Kývalky i na dalších čtyřech stanovištích.

Další významnou oblastí naší práce je produkce otevřených a zralých matečníků. (…) vedle odběrů pro drobné včelaře jde často o dodávku matečníků pro celou organizaci: včelaři se domluví na společném termínu podle stavu a rozvoje včelstev, objednají dohromady matečníky podle jednotlivývh požadavků a poté pro ně vyšlou svého zástupce. Získají tak kvalitní plemenný materiál pro tvorbu oddělků. (…)

I když jsou matky linie Singer u nás velmi oblíbené, je zapotřebí se snažit udržet pestrost naší včely. Správnou cestou není vyměnit vše za matky stejného původu, ale snažit se udržet a rozchovávat svůj místní osvědčený materiál. Pokud se vám na včelnici některé včelstvo mimořádně líbí co do vlastností, výnosu medu a vitality, zkuste jednoduchým způsobem rozchovat tento svůj plemenný materiál. (…)

(…) je zapotřebí se snažit udržet pestrost naší včely. Správnou cestou není vyměnit vše za matky stejného původu, ale snažit se udržet a rozchovávat svůj místní osvědčený materiál.

Výzkum na Kývalce

V oblasti výzkumu mimo ověřování účinnosti léčiv z produkce VÚVč Dol a hledání nových nosičů se podílíme na projektu NAZV MZe QK1910286: Efektivní postupy a strategie pro zvládání včelích chorob a udržitelný chov včelstev. Proto bylo vytvořeno zvláštní pokusné stanoviště mimo dolet včel s dostatečnou prostorovou izolací od okolních včelařů, kam byla na jaře 2019 umístěna včelstva s vysokým počátečním napadením roztoči. Tato včelstva se pravidelně taxují každých 14 dnů co do síly a množství plodu, napadení roztoči se ověřuje metodou oklepu moučkovým cukrem.

Vědci z Masarykovy Univerzity v Brně, Univerzity Palackého v Olomouci, Výzkumného ústavu veterinárního lékařství a našeho Výzkumného ústavu včelařského si odtud odebírají vzorky v různých stádiích poškození včelstev varroázou, aby sledovali dynamiku imunitních a fyziologických reakcí, napadení viry a nosemou.

Z pohledu včelařské zootechniky je na těchto pokusných včelstvech krásně vidět, jaký je v daném roce tlak varroázy. Včelstva se díky nulové konkurenci a nadbytku pylu intenzivně rozplodují (…). Během léta začne narůstat napadení až na hodnoty tisíců roztočů, na podzim při otřepu práškovým cukrem bývá na 800 dělnicích 150-400 roztočů. Virus deformovaných křídel se projeví za dva až tři týdny před kolapsem včelstva. V silně varroázním roce 2019 zkolabovala všechna včelstva v pokusu v období září až prosinec (…).

Virus deformovaných křídel se projeví za dva až tři týdny před kolapsem včelstva.

Včela buckfastská

(…) Varroázní úhyny nebo pořizování nových včelstev začínajícími včelaři vede k nákupu velkého množství oddělků a matek. Bohužel na území jižní Moravy (ale současně i na celém území ČR) zaznamenáváme v posledním roce prudký nárůst oddělků s dělnicemi s výraznými oranžovými proužky na zadečku, které jsou prodávajícími vydávány za zvláštní linie včely kraňské. V řadě případů ovšem jde o hybridy, nebo přímo včelu buckfastskou. Cestou oplozování matek na trubčích shromaždištích se tyto geny začnou šířit do okruhu zhruba pěti kilometrů okolo stanoviště těchto včel a začne docházek k výrazným změnám doprovodných vlastností našich včel. Proto apeluji na všechny naše včelaře: při koupi oddělků chtějte vidět, jaké včely ve skutečnosti kupujete. Při výskytu oranžových proužků u dělnic provádějte ve svých včelstech tzv. šlechtění na barvu a nahrazujte okamžitě matky v takovýchto úlech matkami včely kraňské.

Nenechme si zkazit práci desítek let našich předních chovatelů na rozšíření včely kraňské.