Trápí vás melecitózní med?
Výpis z článku Dr. Františka Kamlera, Včelařství (9/2019, str. 301)
Melecitózní, neboli cementový med pochází z medovice s vysokým obsahem rychle krystalizujícího trichasaridu melecitózy. Traduje se, že je původem z modřínu, ale ze zkušeností víme, že ji včely najdou i na jiných stromech se mšicemi. Donesená medovice krystalizuje do tří dnů a pak ji nelze vytočit. Včely jí při zimování nemohou odebírat a hynou tedy hladem, nebo na silnou úplavici. To závisí na tom, do jakého stupně je medovice zkrystalizovaná, kolik obsahovala melecitózy a kam a v jakém množství ji včelstvo uložilo.
Čím později se snůška melecitózního medu vyskytne, tím je pro přezimování včelstva nebezpečnější.
Co dělat při vzniku melecitózní snůšky a jak jí poznat
Melecitózní snůška se vyskytuje v lesních oblastech v různých intervalech. Při každé medovicové snůšce bychom měli být na pozoru. V plástech s nezavíčkovaným přínosem hledáme známky krystalizace, tedy že lesklá hladina začne být matná, krystalizaci si můžeme ověřit párátkem.
Symptomy nástupu melecitózní snůšky jsou špunty vylétavající z medometu při vytáčení. Takové plásty, pokud po vytočení vracíme zpět do včelstva, nejprve postříkáme vodou, která krystalky rozpustí. Plásty vytáčíme co nejčastěji, aby se zamezilo jejich plnému zkrystalizování. Před vytáčením plásty neskladujeme, vytáčíme nejlépe ihned.
Včelaři, kteří přicházejí do styku s cementovým medem často, nasadí při větších přínosech melecitózního medu nad nejvyšší plodištní nástavek prázdný, nejlépe nízký nástavek bez rámků. Včely zde vystaví divočinu a zanesou jí cementovým medem. Včelaři pak divočinu s cementovým medem zahřejí na 70-75 °C, vosk se oddělí a med je možno využít například na výrobu medoviny.
Jak pracovat se včelstvy po skončení melecitózní snůšky
V plodišti ponecháme krycí plásty, plásty bez cementového medu, plásty s plodem a plásty s věnci cementového medu maximálně do jedné třetiny plástu. Ostatní plásty s cementovým medem odstraníme a nahradíme je prázdnými soušemi. Ponechané plásty s věnci cementového medu proložíme soušemi a včelstvo zakrmíme 10-12 kg cukru. Tak zajistíme stravitelné cukerné zásoby v uličce zimního sezení chomáče. Zimní zásoby doplňujeme, pokud je to nutné, i koncem září. Pokud včelstvo již krmení neodebírá (teploty pod 10 °C), krmítko zateplíme (případně vložíme do podmetu například teplou cihlu).
Co s cementovou snůškou
Pokud chybí dostatek souší, plásty s cementovým medem vytočíme:
- Med odvíčkujeme a do plástu nastříkáme vodu, která naruší krystalickou strukturu melecitózního medu.
- Plásty ponoříme do vody a zatížíme, aby byly celé pod hladinou. Takto ponecháme 2-3 dny namáčet.
- Poté plásty vytočíme a celý postup případně opakujeme, dokud nejsou plásty prázdné.
- Sladkou vodu z vytáčení bohužel nelze zužitkovat. Obsahuje výluh z košilek a spory nosemy a má nepříjemnou pachuť, která nevymizí ani prokvašením na medovinu.
Na jaře můžeme určité množství plástů nechat vyčistit přímo ve včetvech:
- Plásty opět namočíme jako v postupu výše (zrychlý celý proces)
- Koncem března a počátkem dubna umístíme 2-7 plástů do včelstva k česnu, při zimování na jednom patře.
- Při zimování v medníku můžeme do plodiště umístit 8-10 plástů.
- U nástavkových úlů podstavíme jako nejnižší nástavek s cementovými plásty.
- Včely tekutou část medu přenesou nad plodové těleso nebo spotřebují a zbytky krystalků vynesou z úlu ven.
- Tímto způsobem získáme na jaře potřebné souše a včely určitou část jinak nevyužitelného cementového medu využijí k podnícení.
- Pokud snůška melecitózního medu přijde v červenci či počátkem srpna, můžeme si uvedeným způsobem nechat souše vyčistit ještě před skončením doplňování zimních zásob. Včelstva reagují zvýšeným plodováním, což je v tuto dobu žádoucí.