Zvápenatění včelího plodu je infekční plísňové onemocnění způsobené plísní Ascosphaera apis. Přesto, že nepodléhá hlášení veterinární správě, je důležité brát jeho přítomnost ve včelstvu na zřetel. Infekce jako taková sice není pro včelstvo příliš nebezpečná, způsobí však jeho celkové oslabení a tím sníží jeho obranyschopnost čelit jiným, nebezpečnějším nákazám, například varroáze.
Jak poznat zvápenatění ve včelstvu
K nákaze jsou vnímavé larvy, které se nakazí společně s potravou, která obsahuje výtrusy či mycelium („podhoubí“). Houba pak v žaludku hostitele vyklíčí a postupně proroste celým jeho tělem. Infikované larvy hynou zpravidla krátce po zavíčkování, případně i dříve. Po uhynutí těla larev postupně mění nejprve na kašovitou hmotu a poté v bílé, šedozelené či černé mumie, které připomínají křídu (obrázek 1) – odtud název onemocnění. Dělnice pak tyto mumie z buněk odklízejí a vyhazují je na dno úlu či před česno. Včelař mnohdy onemocnění objeví právě touto cestou, například při kontrole spadu roztočů Varroa (obrázek 2). Možná záměna je při nalezení zplesnivělých pylových zásob v plástu. Na rozdíl od zvápenatělých mumií, zplesnivělé pylové zásoby nejdou z buňky snadno vyjmout.
Při odklízení mumií se nakazí dělnice, které kontaktem šíří nákazu ve včelstvu. Zalétáváním se plíseň šíří i do okolních včelstev. Výtrusy lze do včelstva zavléci rovněž kontaminovaným včelařským vybavením, voskovým dílem či zásobami. Vzduchem se spory pravděpodobně nešíří.
Přítomnost výtrusů ve včelstvech je poměrně běžná. Ne vždy však dojde k propuknutí klinického onemocnění. Svou roli pravděpodobně hraje oslabení včelstva, například z důvodu stresu, špatné výživy či jiných onemocnění.
Obrázek 1 – velmi pokročilá klinika zvápenatění. Bílé či černé mumie uhynulého plodu jsou vidět téměř v každé buňce.
Obrázek 2 – včelař často nákazu ve včelstvu odhalí nálezem mumií na dně úlu při monitoringu spadů roztočů Varroa
Jak se zachovat v případě odhalení zvápenatění ve včelstvu
Zvápenatění včelího plodu nepodléhá hlášení veterinární správě. V případě odhalení klinického zvápenatění ve včelstvu je nutné vyřadit napadené plásty. Ty však není potřeba pálit. Výtrusy plísní spolehlivě zneškodní teplota zpracování vosku. Pozor však při podezření na bakteriální nákazy – v případě moru včelího plodu pouhé vytavení vosku spóry moru nezničí! Při výskytu zvápenatění je účinná aplikace par kyseliny mravenčí (např. Formidol).
Více informací o prevenci a diagnostice bakteriálních nákaz a desinfekci ve včelstvech se dočtete v metodice zde či v knize Včely zdravé a nemocné.
Diagnostika spočívá v posouzení klinického obrazu nemoci a kultivační vyšetření není většinou potřeba. Nicméně pokud si nejste jistí diagnózou, můžete nám poslat foto ke konzultaci či přímo plodové plásty k laboratornímu vyšetření.
Neváhejte se na nás obrátit v případě jakýchkoliv podezření ohledně zdraví včel, doporučení preventivních opatření i legislativních otázek.
Pokud máte další otázky, rádi je zodpovíme e-mailem na adrese beedol@beedol.cz.