Dotazy a odpovědi ke všem tématům naleznete na stránce dotazy a odpovědi.
Zdraví včel (24)
Několik moderních vědeckých publikací se zmiňuje o použití dsRNA (dvojitá šroubovice kyseliny ribonukleové) proti varoáze. Je tato metoda v naších podmínkách realizovatelná? Bylo by možné díky ní zabránit větším úhynů včelstev, které pozorujeme ve vlnách po celé Evropě?
Výzkum na poli ochrany včel i jiných živočichů proti nemocem je potřebný. Je ale nutné experimentální výsledky posuzovat obezřetně. Ne všechny publikované výsledky se podaří v jiné laboratoři zopakovat. A zdaleka ne všechny experimenty je možné převést do praxe.
Problematika interferenčních RNA je velmi složitá. Princip působení spočívá v tom, že dovnitř do buňky nějakého organismu, například parazitického roztoče Varroa, vpravíte tuto speciálně vyrobenou molekulu dsRNA. Kdybychom se mohli podívat do buňky, poznali bychom dsRNA na první pohled. Zatímco běžná RNA je tvořena jedním vláknem, vnesená dsRNA je dvouvláknitá (z anglického double-stranded RNA). Ta ve své struktuře nese informaci, vlastně dezinformaci, která buňku přinutí dělat něco neobvyklého. Ve výsledku v metabolismu buňky znemožní fungování nějakého procesu, který je pro život buňky nezbytný. Naruší třeba transport vápníku. Buňky po takovém zásahu většinou spáchají buněčnou sebevraždu. Protože už známe celou řadu genů roztoče Varroa, můžeme cíleně vyrobit umělou dsRNA, která dokáže zabránit konkrétnímu genu roztoče, aby se projevil. Populace parazita by se tedy mohla, za předpokladu plošného ošetření, rozmnožovat pomaleji nebo přímo hynout. Má to ale háček. Aplikovat lék dovnitř organismu parazitického roztoče nejde jinak, než přes jeho hostitele, tedy včelu. Včelař by musel nakrmit všechna včelstva tak, aby se do všech jedinců včel ve včelstvu, hlavně larev, dostala účinná koncentrace léčivé RNA, kterou z nich nasaje parazit, tedy roztoč Varroa.
Problém 1. Kolik by to stálo? Hrubým odhadem určitě víc, než tisíc korun na včelstvo.
Problém 2. Cokoliv dáte do potravy včelám, koluje nejméně dva roky v medu. Zatím se nepodařilo registrovat žádný lék (nejen tyto nové látky) podávaný do potravy včelstev, protože nešlo prokázat, že med bude spolehlivě neškodný pro konzumenta.
Dosavadní experimenty s dsRNA prováděné na včelách měly účinnost až 60% oproti neléčené kontrole. Jako číslo na papíře vypadá výsledek dobře, včelařům ale asi v praxi moc nepomůže. Je to totiž pořád dost málo. Zkušenost s léčivy ukazuje, že použitelné jsou jen přípravky s účinností nad 80 %. Nemůžeme zapomínat také na rizika nežádoucích účinků na jiné živočichy. Studie, na kterou se odkazuje například článek na stránkách vcelarstvi.cz pojednává o neškodnosti dsRNA pro motýly monarchy. S jistotou tedy můžeme tvrdit, že aplikace je bezpečná pro tohoto motýla. Jak ale budou reagovat jiné druhy hmyzu, nevíme. Co teprve člověk. Obecně se RNA rozkládá v buňkách rychle, ale není jasné, jak by dlouho přetrvávala v medu. Je-li rozklad rychlý, znamená to nutnost opakované aplikace (viz problém 1.) a je-li pomalý, bude mít rezidua (viz problém 2.).
Dobrý den,
obracím se na Vás s žádostí o radu ohledně netradičního chování včel. Již několik dní pozoruji před úly, po zemi, v trávě, se pohybující včely (vzdálenost do 10 m před úly), které nelétají jen lezou, jsou bez zjevného poškození (viz. foto), jsou možná o malinko menší než průměr (možná mladušky). Každý den okolo stovky včel (z 12 včelstvech). Včely jsem prohlédl, zásoby mají i přesto jsem již zahájil přikrmování. Za svou dlouholetou praxi jsem se s takovýmto chováním ještě nesetkal.
Velmi děkuji za odpověď, s pozdravem.
S. Č.
Dobrý den,
včely s poškozenou schopností létat se mohou vyskytnout jako důsledek otravy relativně málo jedovatých desikantů, které se používají v zemědělství a včely by je mohly nasbírat při nedostatku zdrojů vody. Ve vašem případě bych ale viděl jako příčinu viry včelí paralýzy, kterých je několik a souvisí s varroázou. Na zaslaném obrázku je vidět na včele uprostřed u kloubu pravého křídla roztoč varroa.
Pokud jste neléčil a ani nedělal monitoring moučkovým cukrem, udělejte to. Je to naléhavé. Hrozí poškození zimní generace včel.
Pro okamžité přeléčení se dá použít Formidol nebo Varromed. O nasazení Gabonů, které jsou na předpis, se poraďte s Vaší místní včelařskou organizací.
S pozdravem
Ing. Dalibor Titěra, CSc
Obracím se na Vás s dotazem ohledně nadcházejícího podzimního léčení.
Doposud včelaříme cca s 12 včelstvy a staráme se o ně “tradiční” cestou a léčíme hromadně s ostatními včelaři v místním spolku.
Letos jsme ale založili 2 včelstva (z našich rojů), které jsme umístili do Warre úlů a rádi bychom zkusili maximálně přírodní přístup – včetně léčení.
Oblastní veterinář mě přesměroval přímo na vás s tím, že byste mi snad mohli poradit vhodný přípravek, který by byl na přírodní bázy a mohla se s ním včelstva před zimou ošetřit.
Včelstva jsou aktuálně relativně zdravá s minimálním výskytem kleštíka…
Mohli byste mi prosím poradit a doporučit postup?
Díky za Váš zajímavý dotaz a podnět.
Předně předpokládám, že máte možnost sledovat alespoň přirozený spad roztočů, když píšete, že včelstva jsou relativně zdravá s minimálním výskytem kleštíka. To je dobře, protože by bylo dobré vědět, i jak účinná bude i následující léčba.
V současné době bych pro Warré úly navrhoval asi následující: byť se již ozývá plný podzim, dal bych nyní kyselinu mravenčí. Protože však v tomto úlu a zejména již nyní nemůžete rozebírat dílo (pokud nemáte rámkovou variantu Warré), vložil bych Formidol 41g na horní loučky pod stříšku. V závislosti na tom, kde včelaříte ještě nyní očekávám, že ve včelstvech bude přítomen poslední plod. Podle spadu a stavu včelstev bych tento postup klidně po týdnu zopakoval. Později, cca na přelomu listopadu a prosince, případně do Vánoc, bych provedl pokap včelstev přípravkem Varromed. V bezplodém období, což by v dané době na 99 % mělo být, má dobrou účinnost. Opět sledujte spady roztočů na podložku. Pokud by byly spady velké (stovky a více roztočů), pokap zopakujte až někdy v březnu, cca s kvetením lísek a přínosem pylu. Toto ošetření bych možná provedl i bez významných spadů během zimního období. Přeci jen s organickými kyselinami je problém s účinností, a proto je i v rámci jejich použití pro „přírodní včelaření“ nutná častější aplikace, případně různé modifikace během daného roku a aktuálních podmínek.
Takto si myslím, že by se dala vést včelstva ve Warré a úlech a současně efektivně tlumit varoáza.
Je respirátor “FFP3 NR 06005, výdechový ventilek, mušlový” vhodný pro aplikaci přípravku Varidol (nebo M-1) aerosolem?
Uvedený respirátor ffp3 odfiltruje částice, ale neochrání vás před parami acetonu a léčiva.
Konzultovali jsme s autoritami, že spolehlivou ochranu představují filtry označené “A” – proti organickým parám.
Výrobců a dodavatelů je více. Doporučujeme pořídit polomasku (např.: Polomaska 3M 6200) a k ní pak výměnné filtry (např. 3M A1, nebo 3M ABE1 – které chrání i proti kyselinám a nejsou o moc dražší).
Dobrý deň, vážení priatelia!
Obraciam sa na Vás s otázkou na obsah príbalovej informácie k preparátu
Formidol 41 g proužky do úlu.
V minulom roku sme používali tento preparát, kde v príbalovej informácii v
slovenskom jazyku sa uvádzalo: Med – bez ochrannej lehoty. Liek sa používa
len keď v úle nie je zrelý med.
V tomto roku sme obdržali preparát s príbalovou informáciou v českom
jazyku, kde je uvedené: Med: bez ochranných lhút. Veterinární léčivý
přípravek je třeba použít v období MIMO snúšku a mimo dobu kdy je ve
včelstvu med určený pro lidskou spotřebu.
Prosím o vysvetlenie, rsp. usmernenie, kedy je možné preparát bezpečne
použiť. Ako môžeme dosiahnuť jeho použitie mimo znášky, keď sme
limitovaní, okrem iného, teplotou prostredia. Vždy sme preparát doteraz
používali v mesiaci apríl-máj, podľa teplôt, ale súčasne v čase, keď už
znáška prebiehala.
Prosím o objasnenie návodu na použitie vo vzťahu ku znáške.
Ďakujem Vám vopred za spoluprácu a rady.
Dobrý den,
je dobré, že čtete pozorně příbalové informace a usilujete o bezpečné používání léčiv. Během vývoje a registrace přípravku Formidol jsme provedli řadu detailních studií a rozborů medu ve včelstvech bezprostředně po aplikaci Formidolu. Dostupnými metodami je obsah kyseliny mravenčí v
medu měřitelný, ale její množství v žádném případě nevybočilo k běžného přirozeného pozadí kyselosti medu, která je kolem 10 mVAL/kg. Takže, de facto, aplikace Formidolu v množství podle návodu, nepředstavuje pro konzumenty medu žádné riziko.
Ale de jure musí příbalová informace obsahovat nějaký rámec pro používání. Názor registračních
autorit se v průběhu let vyvíjel. Hodně mechanicky kopíruje evropské šablony pro jiná
léčiva. Poslední znění je “ošetřujte mimo snůšku”. Ale to se v praxi nedápřesně určit, kdy je a kdy není snůška. Z hlediska včelařské praxe doporučujeme nasadit léčbu Formidolem až po prvním vytáčení.
D.T.
Dobrý deň,
chcem sa spýtať, či je prípravok Beesafe vhodný na použitie pri ekologickom spôsobe chovu včiel. Po prečítaní nariadenia EÚ o ekologickej výrobe sa mi zdá, že Beesafe asi nie je možné používať v ekologickom spôsobe chovu včiel, ale chcem sa predsalen spýtať, či náhodou nejde o ekologický dezinfekčný prostriedok a či neviete, či môže alebo nemôže byť v takomto prípade použitý.
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/SK/TXT/?uri=celex%3A32008R0889
Dobrý den,
Bee-Safe bohužel není povolen pro použití v ekologickém zemědělství.
Ačkoli jód ani kyselina fosforečná, ani sírová problematické nejsou, eko-zemědělství nepočítá s neiontovými smáčedly.
DP
Na naší členské schůzi vzešel široce diskutovaný dotaz.
Kyselina mravenčí 80 % je dodávána pod obchodním názvem Formidol 40 mg a Formidol 80 ml. Současně je zakázáno léčit kyselinou mravenčí. Může nám někdo tento rozpor vysvětlit?.
Další dotaz.
V okolních státech je povolena léčba varroázy odpařovači s kyselinou mravenčí 60 %. Tato léčba u nás není povolena. Otázka je proč a zároveň se váže na otázku cen. Formidol je i přes dotaci neúměrně drahý ve srovnání s kyselinou mravenčí 60 %.
Uvažuje se o povolení kyseliny mravenčí jako léčivého přípravku srovnatelného s Formidoly?
Jak správně píšete, na trhu jsou nyní dva registrované veterinární léčivé přípravky na bázi kyseliny mravenčí, Formidol 41 a Formidol 81.
Není tedy zakázáno léčit kyselinou mravenčí.
K “léčení” se musí používat pouze schválená léčiva.Vy máte na mysli ošetření včelstev volně zakoupenou kyselinou mravenčí aplikovanou nejrůznějšími pomůckami.
Tento postup může mít nekonečně mnoho variant, co se týče použitých materiálů a dávek. Nejsou známé vedlejší účinky, bezpečnost, zbytky v medu a podobně. Proto žádná oficiální autorita nemůže nic takto obecného povolit.
Každý však může získat oprávnění, tedy registraci léčivého přípravku nebo postupu. Postup, jak se registrace provádí a co je k tomu potřeba, je na http://uskvbl.cz/cs/registrace-a-schvalovani
S kyselinou mravenčí 60%, která je běžně na trhu, je zásadní problém v tom, že pokud by měla být registrována jako léčivo, musel by k ní její výrobce doložit všechny dokumenty, které jsou obecně potřeba pro účinnou látku léčiva. Takové dokumenty pochopitelně běžně prodávaná kyselina nemá, a kydyby je měla, bude mnohonásobně dražší.
Pokud se někde v zahraničí používá kyselina mravenčí, jako že ano, tak to nemůže být označeno jako léčení. Léčiva mají i v zahraničí stejná pravidla, jako u nás.
Do ceny přípravků se bohužel promítá i to, že všechen materiál (kyselina, desky, obaly, atd.) musí splňovat farmaceutickou kvalitu a ta musí být u každé šarže dokládána a kontrolována. Výroba musí probíhat podle pravidel, která jsou stále kontrolována a to všechno není zadarmo.
-DT-
Kolik kapek Varidolu 125 se má dávat na fumigační pásek?
Postupujeme přesně podle příbalové informace:
Na ošetření jednoho běžně silného včelstva úplně stačí dvě kapky.
Pokud včelstvo obsedá více než jeden nástavek, pak stačí 3 kapky. Jen výjimečně je včelstvo tak silné, že obsedá celé dva nástavky, pak dáváme 4 kapky.
Prázdné plásty a nástavky se nepočítají.
Předávkování nezvyšuje účinnost, ale zatěžuje prostředí.
-DT-
som zvedavy zacinajuci vcelar.
Chcel by som vediet – a preto Vas chcem poprosit o informaciu – ako bola stanovena teplota (10 °C), pod ktorou by sa uz nemalo fumigovat. Ci je tato hodnota odvodena na zaklade pozorovania zivota vciel, alebo na zaklade experimentu.
Teplota 10 °C uvedená v příbalové informaci je odvozená z výsledků pokusů prováděných při registraci léčiva. Ukázalo se, že pokud je včelstvo staženo do zimního hroznu, je výsledek fumigace horší, protože kouř nepronikne ke všem včelám. Stažení do hroznu je ovlivněno předcházejícím dnem, prohlídkou, slunečním svitem a dalšími okolnostmi, ale zjednodušeně platí těch 10 °C.
Při nižších teplotách doporučujeme použití aerosolu (nejlépe s acetonem), pokud tato technika není k dispozici, je možné včely trochu rozrušit, například rozebráním včelstva, nebo vložením teplé cihly, resp. střešní tašky nebo PET lahve s horkou vodou do podmetu. To máme vyzkoušené, ale je to pracnější.
Rád bych Vás požádal o radu. Jsem začínající včelař, včelařím 3. rokem. U jednoho včelstva se mi vyskytlo vápenatění plodu. Po pokusech s léčením Formidolem, krmení kys. sorbovou v cuk. roztoku, jsem se rozhodl včelsto zlikvidovat vysířením a spálením aby nedošlo k rozšíření do dalších včelstev.
Souše se zakladeným plodem jsem vyvařil na vosk. Zbylé dílo po včelstvu – medové zásoby a pylové zásoby je mi líto vyhodit – doporučujete je také zlikvidovat také nebo je možno je použít pro oddělky? Od starších přátel včelařů jsem na tento dotaz také nedostal jednoznačnou odpověď.
Původce zvápenatění je houba Ascosphaera apis. Kolik spor stačí na infekci, není známo.
Proto je dobré, jak jste už učinil, přetavit plodové plásty, kde je infekce nejvíc.
Plásty s medem a pylem mohou být infikované více nebo méně – to se nedá zjistit.
Dala by se použít tepelná dezinfekce, tedy prohřátí plástů na 24 hodin na 50-54 °C.
To spory průkazně zničí. K takovému ošetření (mimochodem je dobré i proti nosemě) se hodí stará lednička s topením, termostatem a malým větráčkem pro oběh vzduchu.
litry se občas používají proto, že pojem nástavek je hodně široký.
U klasiky 39 x 24 se počítá obsednutý nástavek jako 40 litrů. Zkušenost ukázala: 1 nástavek = 1 proužek, 2 až 3 nástavky = 2 proužky.
Nízké nebo obrovské nástavky se musí přepočítat.
Dobrý den. Nemáte zkušenosti s využitím zářičů s UV zářením při nebo po desinfekci úlů? Záření zřejmě neproniká do porézního povrchu, ale přesto je zřejmě dostatečně účinné. Nejsem totiž přesvědčena o opravdu poctivé desinfekci jak ji provádí mnoho přátel. Zde by možná stačilo úly a nářadí řádně mechanicky očistit a pak nechat ozářit. Je mi jasné, že vysoké teploty nebo smáčení desinfekčními roztoky proniká i částečně pod povrchy, ale nejsem si jistá možnostmi provádět tuto desinfekci všemi včelaři. Takhle by se možná dalo organizačně zajistit ( třeba v zimních měsících) ozáření většího množství nástavků i nářadí v nějakém skladě.
Dezinfekce UV zářením je účinná, ale povrchová. Navíc naše včelařské předměty jsou prostorově složité a muselo by se jimi všelijak otáčet.
Účinnější, než UV záření je gama sterilizace, která proniká i materiálem. Dělá se třeba při výrobě obvazů a různých zdravotnických potřeb. Linku na ozařování mají ve Veverské Bítýšce a někteří velcí včelaři to využívají. www.bioster.cz
Úklid je základ a jakákoliv dezinfekce pomůže víc, pokud je odstraněná špína ve vrstvách.
U zvápenatění hrají roli dva faktory:
1) Genetická výbava může předznamenat vyšší nebo nižší vnímavost infekce.
2) K propuknutí klinických příznaků se ale musí včely potkat s infekcí, tedy spórami plísně.
Ke zvládnutí klinických projevů se tedy musíme vynasnažit o změnu linie a odstranění infekčního tlaku. Vzhledem k tomu, že výskyt zvápenatění je sporadický a probíhá v několikaletých časových vlnách, nemají chovatelé matek žádné jednoduché testy a pracují jen se záznamy a zpětnými ohlasy od zákazníků.
Pro snížení infekčního tlaku se doporučuje hlavně výměna díla (vyvaření vosku je spolehlivé). Dezinfekce souší nebo plástů se zásobami se dá provést tepelně, prohřátím na 50-55 °C na dobu alespoň 24 hodin (po dosažení teploty uvnitř materiálu).
Povrchové dezinfekce lze dosáhnout jodem (Bee-Safe) nebo chlorem (Savo).
Máme nové výsledky, dosti překvapující, jaká kvanta včel migrují mezi úly. Zalétávání není jen při slídění a loupeži, ale asi i během “normálního” provozu. Zjistili jsme to při kontrole původu zásob, cizích zásob bylo v úlu také 20 %! To samozřejmě znamená i infekci a také to mění pohled na genetické předpoklady.
Měli bychom se snažit o rozestavění včelstev na malá stanoviště a totéž platí i o oddělcích a oplodňáčcích. Také jsou práce, že viry zhoršují včelám schopnost navigace a také žízeň!-DT-
Věnovali jste se prosím již výzkumu metody boje s kleštíkem Varroa Destructor pomocí
zvýšené teploty? Nyní se tato metoda objevuje v podobě termosolárních úlů.
Když varroáza začala /1981/, byl jsem asistentem ing. Veselého a věnovali jsme mnoho úsilí právě vývoji termického ošetření. Ukázalo se, že klíčový bod je to, že včelstvo je schopno velmi výkonně snižovat teplotu, zvláště na plodu. Myšlenka zničit roztoče teplem je dobrá. Horší, jak dosáhnout prohřátí. Zjistili jsme, že zahřívané včelstvo “do posledního dechu” drží vnitřní teplotu na 35 °C. Zkoušeli jsme 3000 W (dva spřažené vysoušeče vlasú), na kraji kapal vosk, uprostřed se teplota nezvýšila. Nepomohlo ani rozšíření uliček. Když shrnu všechny peripetie: zjistili jsme že, chceme-li ohřát včely, nesmějí sedět ani na plástech, ani na dřevu, ale jedině na kovovém pletivu. Nesmí se jim dovolit, aby spolupracovaly. To se dá dosáhnout tak, že se s nimi nepřetržitě pohybuje. Výsledkem těchto pokusů byla tepelná komora s otáčivým drátěným košem, do kterého se smetou všechny včely. Plásty se zavíčkovaným plodem zkoušel ohřívat prof. Wolf Engels na UNI v Tübingen. Plásty bez včel prohřát lze, ale na plod, to má také vedlejší účinky. Vylíhlé mladušky jsou ohřevem poznamenané. Uplatňují se zde tzv. Hitz-schock enzymy.Nemyslím, že bychom při našem výzkumu zkusili úplně všechno, ale nepodařilo se. Ve včelstech s plásty a plodem na krajích kapal vosk a na plodu bylo pořád těch 35 °C.
Můžeme říci, že roztoč skutečně v teple hyne.
Otázka je, jakou část roztočů zasáhne v termosolárních úlech potřebná vysoká teplota (kolem 52 °C).
Většina roztočů je pořád na plodu, ten se prohřívá ještě hůř.
Více ukážou další výsledky.
Nestačí, že roztoči padají, ale důležité je kolik jich tam ještě zůstane. Z praxe víme, že cenné jsou metody, které mají účinnost ošetření přes 80 %.
Základní chyba je uvažovat o nějakém odléčování zavíčkovaného plodu.
Podzimní léčení fumigací nebo aerosolem je plně účinné jen ve včelstvech bez plodu. K tomu jsou zapotřebí kontoly, vyřezávání, případně klíckování matek. Opakování by mělo korespondovat s průběhem počasí, protože potřebujeme zasáhnout i roztoče případně zalétlé ze sousedství.
Závazná je “Metodika kontroly zdraví…” pro každý rok. Letos pod kódem ExM340: Podzimní ošetření se provádí 3x v období od 10.10. do 31.12.2015 v odstupu 14 – 21 dní.
Dobrý den,
objednali jsme si Gabon PF 90 mg, ale na jaře jsme plošně prováděli nátěr plodu přípravkem M-1 AER 240 mg/ml. Nebude tímto snížena účinnost Gabonu, popřípadě nevznikne rezistence roztoče, jelikož oba přípravky mají stejnou účinnou látku.
Rezistence roztočů vůči fluvalinátu se objevuje u části populace Varroa destructor, která má určitou vzácnou variantu (mutaci) své genetické výbavy. V praxi rezistenci poznáme podle snížené účinnosti ošetření. Rezistence se zesiluje, pokud se některé léčení “nedotáhne do konce” a zbyde dost roztočů, kteří se namnoží. Tím se zvětšuje podíl oněch odolných.
Pokud jste natírali plod podle metodiky a doplnili jste nátěr jednou fumigací Varidolem, měla by být účinnost velmi dobrá.
Pokud podle průběžného monitoringu (třeba pomocí moučkového cukru) uvidíte, že počet roztočů zase hrozivě narůstá, nasaďte Formidol nebo Gabon PF90. U Gabonu každopádně kontrolujte spad opět nejlépe Formidolem. Kdyby Gabony nezabíraly, je třeba zařadit tříletou přestávku použití pyrethroidů.
Dobrý den, poslední dobou se mezi včelaři šíří metodika obrany včel proti kleštíkovi použitím práškového cukru. Metodika spočívá v cukrování včelstev jemným práškovým cukrem. Včelaři, kteří tuto metodiku ošetřování propagují tvrdí, že princip spočívá v tom, že se kleštíkovi vlastně stane včela obalená cukrem nepřístupná- nemůže se k ní přisát, dále je tvrzeno, že přisátý roztoč po aplikaci cukrem taktéž se neudrží a odpadne. Trochu dále se mlčí o tom jestli ten roztoč zahyne hned a nebo ne. Po pádu na podložku žije ten roztoč ještě nebo ne na jak dlouho?Je nebezpečí , aby se vrátil zpět mezi včely třeba za 3 dny , až se včely očistí od cukru? Setkal jsem se s názorem, který tvrdí, že napřed roztoč na včele po aplikaci cukru uhyne a pak teprv spadne na podložku. Byl v tomto prováděn nějaký oficiální výzkum zda metoda cukrování včel je tak účinná? Propagátoři tvrdí , že dosahuje až úrovně použití kyseliny. Na youtube je plno videí , kde se ukazuje účinnost této metody. Je tedy opravdu tolik účinná?
Postup jsme zkoušeli již před mnoha lety. Jeho účinnost omezují dva faktory. Jednak to, že většina roztočů je v létě na plodu, kam se cukrová moučka nedostane. Druhé omezení je v tom, že včely je opravdu potřeba obalit cukrem, který odnímá vlhkost a roztoč se pak pustí, podobně jako se čmelící pouštějí popelících se slepic. Obalení včel se dá dobře dosáhnout v diagnostických soupravách několikaminutovým protřepáváním vzorku asi 500 včel s cukrem. Pouhé pocukrování včel na plástech takový účinek nemá. Hodně záleží na jemnosti cukru. Musí se použít Extra jemná moučka.
Závěrem mohu konstatovat, že metoda je výborná pro diagnostiku, ale nelze spoléhat na její terapeutickou účinnost.
Dobrý den,
prosím o Váš názor na provádění fumigace z podmetu u nízko nástavkových úlů.
Předpokládám, že kouř je nosičem účinné látky a při umístění proužku do podmetu kouř kompletně prostoupí úl, soudě dle úniků netěsnostmi v horních partiích úlu. Stejně tak i při umístění proužku do horního nástavku se účinná látka musí rozptýlit po chomáči díky kouři, neboť pokud by nebyla nesena kouřem a pouze by padala shora dolu, fungovala by pouze v řadě rámků, kde je proužek umístěn; nehledě na to, že by, pokud to přeženu, uvízla na horní loučce rámku v nižším nástavku. Navíc včelaři umisťují proužek místo krajního rámku v horním nástavku, tedy pokud by látka nebyla nesena kouřem, z tohoto místa by se nedostala ke včelám. Takto si princip představuji selským rozumem. S fumigací z podmetu mám z minulého roku dobré zkušenosti, a proto si myslím, že funguje. Setkávám se však v okolí s opačnými názory. Proto bych rád znal Váš odborný názor a snad i popsání principu, na kterém je fumigace založena.
Fumigace pomocí pásků byla odladěna tak, aby stačila co nejmenší dávka účinné látky na co největší léčebný efekt. Předpokladem tedy je, že nebude docházet ke ztrátám při aplikaci.
Kouř se v prostoru úlu okamžitě rozprostře všude, a pokud není včelstvo semknuto v zimním hroznu, účinná látka se váže na povrch včel a dalších předmětů. Povrch včel je díky ochlupení oproti plástům a úlovým součástem mnohonásobně větší. Tedy skoro všechna účinná látka nasedne na včely a to chceme. V podstatě nezáleží na tom, odkud se kouř šíří. Záleží na tom, aby neunikal netěsnostmi, horem, spode, česnem, atd. Také záleží na tom, aby pásek visel svisle: žhavá zóna se blíží ke kapkám Varidolu a ten se vzhůru stoupajícím teplem opařuje a přechází do kouře, který funguje jako nosič. Ve vysokém podmetu to jde i svisle. Pokud je to v rámci jednoho či dvou obsazených nástavků, včely svým dýcháním a další aktivitou způsobují tubulence a proudění. Za chvíli je všechno všude. Jak se kouř váže na povrch včel, je krásně vidět ze srovnání fumigace v prázném úlu a ve stejném úlu se včelami. Z prázdného úlu se po zapálení pásku dere kouř ven každou škvírkou, z obsazeného úlu kouř ven nejde vůbec, vlastně ani otevřeným česnem.
Závěr: v dobře utěsněném úlu, fumigace svisle zavěšeného pásku se správnou dávkou přípravku podle příbalové informace, poloha pásku zásadně výsledek neovlivňuje.
Ale pozor, nefumigovat v prázdném nástavku nad nástavkem obsazeným!
Dobrý den,
smutný nález prázdných úlů bohužel není letos ojedinělý. Vysvětlení je následující. Běžné zdravé včelstvo se po letním slunovratu začne připravovat na zimu jednak tím, že shromažďuje zásoby, a také tím, že část plodu už od července vychovává při jiných podmínkách výživy, teploty a možna i dalších faktorech, které zdaleka neznáme. (Dříve jsme učili, že tyto včely jsou z vajíček položených od 1. srpna, ale to se v posledních letech posouvá).
Tento přirozený a hodně složitý proces způsobí vytvoření generace dlouhověkých včel, které by měly ve včelstvu vydržet až do jara. Těmto včelám se mimo jiné odlišnosti od 8. dne nespustí tvorba sekretu hltanových žláz pro krmení plodu, jako běžným letním mladuškám, které mají délku života jen asi 6 týdnů. Zimní dlouhověké včely mají v září tvořit alespoň polovinu včel ve včelstvu. Zatímco letní krátkověké včely postupně úl opouštějí, dlouhověké čekají na slunovrat a s prodlužijícím se dnem se jim nastartuje, jak říkám obrazně, opožděná puberta, začne se jim tvořit “sesterské mléko” v hltanových žlázách, zvýší teplotu v centru hnízda a když se všechno zdaří, vychovají do velikonoc za sebe náhradu a společenství včel žije dál.
Tento mechanismus – tvorba dlouhověkých včel s odloženou pubertou – se ale může narušit vlivem nemocí. Zásadní vliv mají infekce virů, které jsou roznášeny roztoči varroa. Tyto virózy navenek nezpůsobují včelám problémy, ale pokud změní jejich chování, může to být pro včelstvo osudné. Dříve těch virů nebylo tolik, takže si pamatujeme, že v některých letech bylo hodně roztočů varroa, a včelstva nehynula. Letos je to velmi zlé. Pokud jste v červenci a v srpnu měli víc roztočů (a také se podílejí ti zalétlí ze sousedství) není příčina prázdných úlů žádná záhada. Včely vlastně neuhynuly, ale přirozeně skončil jejich krátký letní život a v úlu nejsou ty dlouhověké, které by mohly jejich úlohu převzít. Mohou za to viry, možná v kombinacích s dalšími faktory, ale viry jsou hlavní.
Píšete, že ještě máte mrtvé včely, zbylé ve vyprázděných úlech. Prosím o jejich zaslání, podíváme se, zda mají nosemu. Ta možná hraje také svouji úlohu. Vyšetření virů dělají jen specializované laboratoře a je velmi drahé.
Zatím jediný způsob, jak úhynům předejít, je důsledné tlumení varroázy přesně podle naší příručky Celý rok proti varroáze.
Snažíme se i aktualizovat inormace na beedol.cz
Oficiální pokyny Státní veterinární zprávy jsou zde: http://eagri.cz/public/web/svs/portal/zdravi-zvirat/vcely/varroaza-vcel/
Velmi důležité je přesné dodržování termínů a postupů léčení, tak, jak jsou uvedeny v příbalových letácích u všech oficiálních léčiv.
Uvažuji, že bych za účelem zlepšení léčby varroázy použil navíc Formidol desky po vytočení prvního medu (za předpokladu dodržení všech zásad použití. Dále bych se chtěl zeptat, jak je to s úhynem plodu při použití kyseliny mravenčí užitím Formidolových desek – prý se přijde o veškerý otevřený plod? A naposledy – vztahovala by se dotace na léčiva také na desky Formidolu, kdyby se použily 2x?
Aplikace Formidolu po vytočení prvního medu je zásah správný.
Plod se tím nezničí, nebo jen na okrajích, kde může dojít lokálně k velmi silné koncentraci par kyseliny.
Dotace není vázána na počet aplikovaných desek jedním včelařem, dotaci ale vyřizujeme za včelaře jen při hromadných objednávkách od OO ČSV.
Dobrý deň, prosím Vás o radu. Som začínajúci včelár.
Na liečenie včelstiev som použil GABON PF 90, 2 prúžky na jedno včelstvo.
Do úľov som ich dal v septembri. Zabudol som ich vybrať ako určuje návod.
Z úľov som ich odstránil až teraz pri jarnej prehliadke v marci.
Niekde na internet som čítal, že reziduá tohto lieku sa ukladajú najmä vo vosku.
Prosím Vás o radu,bude med z jarnej znášky vhodný na ľudský konzum?Asi bez laboratórneho vyšetrenia to bude ťažko predpokladať, ale aký je Váš predpoklad?
Ďakujem za odpoveď, J.F.
Nejste první, komu se to stalo, že pásky zapomněl ve včelstvu do jara.
Není to správné, ale bylo jasné, že taková věc se stát může.
V žádném případě není ohroženo zdraví včel, ani konzumentů, kteří by jedli med z tohoto včelstva.
Při registraci přípravku se záměrně dělají pokusy s mnohonásobně překročenou léčebnou dávkou, aby se objasnil přestup léku do vosku a do medu. Nebezpečí nehrozí.
Obsah fluvalinatu i po půl roce z větší části zůstane v proužcích. To co se z pásků uvolní, zase z větší části ulpívá na tělech včel, jejichž generace se obměňuje. Nějaké malé stopy se dostanou do vosku, protože fluvalinat je dobře rozpustný v tucích a těžce rozpustný ve vodě. Pokusy ukázaly, že z vosku do medu přechází až po dlouhé době méně než jedna setina koncentrace, která je ve vosku obklopujícího med v buňce.
Toto množství bude tak malé, že byste musel sníst denně desítky kilogramů tohoto medu, abyste dosáhl běžně povoleného denního limitu pro obsah fluvalinatu v potravinách (MLR není stadoveno, ADI je 0,3 mg pro člověka denně).
Doporučujeme označit si plásty tohoto včelstva na horní loučce a při vhodné příležitosti je vyřadit.
Dobrý den, prosím o Váš názor na použití Fumigátoru Wakont.
Včelařím v polystyrenových úlech „1091 Úl český nástavkový“ vyráběných v Polsku výrobcem Lysoň a prodávaných u nás firmou Vast-oil Karviná.
Na internetu jsem narazil na zařízení Fumigátor Wakont. Je rovněž nabízen v katalogu Vastoil.
Prosím o sdělení, zda je tento fumigátor u nás schválen pro ošetřování včel proti Varroáze. Rád bych jej používal. Pokud jsem si dobře prohlédnul fotografie tak je určen pro typ úlu, který používám. Návod k ošetření přípravkem Varidol předepisuje jen jednu technologii , která má /nebo musí ?? být použita. Protože je návod k ošetření včelstev vytištěn s Vaší hlavičkou prosím o informaci, zda je přípustná jen v Návodu popsaná technologie, zda již máte nějaký názor na fumigátor Wakont, případně zda je Fumigátor Wakont vyzkoušen nebo povolen. V.J.
Příbalový leták léčiva je vždy schválený orgánem registrujícím léky (USKVBL). Vychází z měření účinnosti, ztrát, případného vzniku nežádoucích meziproduktů a reziduí.
Odchylka od návodu znamená riziko, za které nemůže nést odpovědnost výrobce léku.
Fumigátor Wakont není mezi schválenými veterinárními technickými prostředky v ČR.
Na internetu jsem se díval, že se odkazuje na polské tablety s amitrazem, které obsahují dvojnásobnou dávku pro jedno ošetření.
To je zbytečné předávkování, nebo se počítá se ztrátami. Nevím.
D.T.
Blíží se začátek léčení a já bych chtěl mít jistotu. Dostal jsem léčivo: Varidol a MP – 10 FUM. Prosím o informaci, jak se aplikují a zda obě léčiva jsou na fumigaci. Případně jaká léčiva se budou distribuovat pro aerosol a nátěr plodu. (Dotaz z e-mailu)
Všechny léky distribuujeme i s návody. Postupy a návody jsou i na našem webu v části Léčení a přípravky .
Na dně úlu občas nacházím podivné bělavé smetí, co to může být? (E.H. Praha, 15.8.2008)
Jedná o takzvané mumie zvápenatělého plodu. Je to nemoc, kterou způsobuje houbaAscosphaera apis. Napadne za ne zcela jasných okolností včelí larvu, kterou úplně proroste a tím samozřejmě i zahubí. Výsledný tvar připomíná špalíček křídy, odtud je i název zvápenatění. Barva mumií je buď bělavá, nebo v případě vytvoření výtrusnic s tzv. spájivými výtrusy je barva šedozelená až černá.
Včely zbytek larvy, mumii, vytáhnou z buňky ven a později při úklidu dna vyhodí ven úlu. Proto se mumie nacházejí buď v podmetu, nebo před česny na zemi.
Zvápenatění plodu není choroba, kterou je třeba hlásit veterinářům.
Rovněž se nepřenáší na člověka.
Onemocnění se projevuje v některých letech více, v jiných vzácněji. Šíří se hlavně napadenými plásty. Proto je dobré udržovat čistotu, často obměňovat dílo vkládáním co největšího počtu mezistěn. Silněji napadené plásty si označte na horní loučce a příležitostně je po vylíhnutí plodu vyjměte a vyřezejte. Při zpracování voští na vosk se původci této houby zničí.
Pomáhá také ošetření včelstva kyselinou mravenčí (desky FORMIDOL).
Je známo, že některá včelstva mají větší náchylnost ke zvápenatění vrozenou. Proto se doporučuje i výměna matky za mladou, nepříbuznou.
Z dostupné literatury doporučujeme, pokud nemáte, encyklopedii Včelařství (Veselý a kol., 2. vydání 2004). Můžeme Vám ji i poslat na dobírku.
Články o zdraví včel a léčení
Omlouváme se, ale v této kategorii zatím není žádný příspěvek.