Dotazy a odpovědi

Měřím obsah vody v medu ručním refraktometrem a mám pochybnost, zda výsledek není ovlivněn tím, že je horko.

Pro stanovení obsahu vody v medy se používají ruční “kukátkové” refraktometry. Jejich stupnice je cejchovaná na určitou teplotu (zpravidla 20 °C, ale může se lišit podle výrobce). Některé refraktometry, např. Meopta, mají automatickou teplotní kompenzaci v rozsahu 10 – 30 °C. Jiní výrobci udávají korekci v přiloženém návodu k použití.
Pokud máte refraktometr bez automatické kompenzace a nemáte k němu návod, můžete pro teplotní opravu zjištěného výsledku použít tuto tabulku:

Hodnotám zjištěným ve sloupcích A, C, D odpovídá skutečná hodnota ve sloupci B

Teplotní korekce obsahu vody  medu

Příklad:

Je léto, teplota 25 °C, refraktometrem naměříme hodnotu 18,4 % vody, skutečný obsah vody v medu je 18 %.

Léčení včel, pokud je v souladu s příbalovou informací registrovaných přípravků, nezanechává žádná měřitelná rezidua ve včelích produktech. Citlivost měření je ještě mnohem vyšší, než hygienický limit. Pokud se někdy nějaké stopy hledaných látek našly, bylo to pod hygienickými limity. To znamená, že konzument může být naprosto klidný. Pravidelný monitoring medu se provádí v rámci sledovaní cirozorých látek v potravních řetězcích:

https://www.svscr.cz/category/dokumenty-a-publikace/prehled-podle-temat/kontaminace-potravnich-retezcu/http://eagri.cz/public/web/svs/portal/dokumenty-a-publikace/prehled-podle-temat/kontaminace-potravnich-retezcu/

V medu se sledují jednak všechna oficiálně používaná léčiva, ale také řada dalších cizorodých látek z prostředí. Tabulky si můžete prohlédnout za mnoho let dozadu. Zajímavé bylo, jak klesl obsah olova v medu od doby, kdy se přestal používat olovnatý benzín. Dnešní nálezy olova jsou hlavně z opravovaných medometů, cínové pájky totiž obsahují až 50 % olova. Proto doporučujeme nerezové zařízení.

Při prodeji medu „ze dvora” mi po pročtení  platného certifikátu
kupující namítl, že v něm není hodnocena přítomnost
cizorodých látek. Pro med si přišel před svátky i jiný
zákazník a ten se dotazoval, jestli v něm nejsou antibiotika.
Věřím,že laboratoř ústavu má vybavení a metodiku pro odhalení
přítomnosti antibiotik i dalších nežádoucích látek. Prosím,
zveřejněte všechny možnosti včetně nákladů i ceny pro
včelařskou veřejnost.

Dobrý den,
zařízení pro stanovení antibiotik v medu v našem ústavu nemáme. Jedná se
přístroje v ceně několika miliónů korun a při nedlouhé životnosti dnešní
elektroniky to pak znamená, že cena jednoho vyšetření vychází asi na 8
tisíc korun.
Vybaveny jsou Státní veterinární ústav v Jihlavě a Ústav pro státní
kontrolu veterinárních léčiv v Brně.
Je ovšem škoda, že k tomu problému vůbec došlo. Dlouhá léta nebyly tyto
rozbory potřeba, protože skutečný český med nikdo nepodezíral. Důvěra
byla otřesena vědomou záměnou problematického dovozového medu za
tuzemský med. Následky této aféry ještě budou chvíli doznívat.
Naši včelaři nesmějí  žádná antibiotika na léčení včel používat.

Rovněž léčení proti varroáze, pokud je provedeno podle návodu, nemůže
žádná měřitelná rezidua medu zanechat.

Třetím zdrojem cizorodých látek by mohly být postřiky na polích. Letos
jsme na vlastní náklady nechali aanalyzovat řepkové medy, byly skutečně
zcela v pořádku. Opět platí: je třeba argumentovat důvěryhodností – cena
důkazního vyšetření je neúnosně vysoká.

Obracím se na vás s prosbou. Mám zafixovanou informaci, že med pod 86% vlhkosti se už nekazí, nemůže.
Nikdy jsem obsah vody neměřil, bral jsem to postaru “od oka”, prostě podle zkušenosti. Přesto mi loňský květový med  “vykvetl”, jak říkám já a tedy se nejedná o odborný název jevu, prostě je vidět, že zkrystalizovaný med ve sklenici místy změnil strukturu a tedy i barvu na světlejší. A protože je to podobné květu ledu na okenních tabulkách v zimě, proto jsem to tak nazval. V sezoně zabalený med jsem se neodvážil prodávat i když nemá žádný pach a “květ” nepokračuje.
Po loňské zkušenosti jsem si koupil refraktometr.
 
Ovšem letos jarní med, hned po vytočení zabalený, ztuhnul za tři dny a vykvetl během dalších deseti dnů všechen a zdá se, že vě větší míře. Je to víc než měsíc a “květ” nepokračuje a med nemění vlastnosti (zatím). Stejný med jsem dával i do výkupu a tam mi naměřili nad 18,5%, přesněji  těsně kolem 19%. Můj bratr (vytáčel později) vlhkost po mé zkušenosti pohlídal a zabalil med prokazatelně pod 18,5%, přesněji těsně kolem 18%. Přesto mu med během asi dvou týdnů vykvetl taky. Ne tolik a v takovém rozsahu, ale vykvetl.
 Prosím o radu co dál? Jde totiž o to, zda si pořizovat (vymýšlet a vyvíjet) maturizátor i s vědomím toho, že kvete i med prokazatelně s rezervou pod 18,6% vlhkosti.
Ublížit (jak se domnívám) medu přehřátím, jak je to běžné ve velkovýrobě a tím jej standardizovat, nechci.
z  Vašeho  dotazu mám dojem, že tzv. vykvetení medu považujete za jev,
který souvisí s obsahem vody. Také zmiňujete pojem kvašení a kažení.

Pokusím se ve stručnosti o vysvětlení.

Tzv.  kvetení je počínající krystalizace. Není to mikrobiální proces a
s  obsahem vody v medu to moc nesouvisí. Náchylné ke krystalizaci jsou
některé druhy medu a mohou mít 17 % vody nebo 21, bude to podobné.
Krystalizace  není pro konzumenta žádná jiná vada než optická. Šetrným
ztekucením  se  med  dá  opět  uvést do tekutého stavu a nijak se jeho
kvalita nesníží (to je jen tradovaný mýtus).

Kvašení  je  způsobeno mikroorganismy, hlavně kvasinkami. Ty potřebují
ke  svému  životu vodu v dostupném stavu. Medy s obsahem vody pod 20 %
již  nekvasí.  Med v nádobě nemusí být úplně homogenní, takže tu a tam
se  kvašení  vyskytne  třeba v případech netěsného uzávěru kterým se k
medu  dostane vodní pára ze vzduchu a med se lokálně naředí. Pokud med
kvasí,  projeví  se  to  bublinkami, tím pádem se zvětšuje objem a med
vytéká pod víčkem.

Je  pravda,  že  vedle  níkého  obsahu  vody  konzervují med i látky z
nektaru  případně  další  přidané  včelami.  Platí,  že  včely  dělají
perfektní med a pak už ho člověk může jen zkazit.

Pořizovat   si   přístroj   na  dosoušení  medu  nedoporučujeme.  Tato
technologie  připravuje  med  o  cenné  látky  víc  než  šetrný ohřev.
Nejlepším  řešením je skutečně odběr zralých plástů. Proces zrání medu
není   ukončen  víčkováním,  ale  ještě  dobíhá  i  pod  víčkem.  Jsem
přesvědčen,  že  včely  dobře  vědí  co  dělají.  Na rozdíl od nás ten
zavíčkovaný med nejdou hned druhý den vytáčet, ale mají ho jako zásobu
na horší časy.

Připravujeme publikaci o tom, jak se pozná kvalitní med. Najdete ji už
na podzim zde:
http://www.konzument.cz/publikace/jak-pozname-kvalitu.php

Dobrý den,

Dívala jsem se na Vaše internetové stránky a rozbory medu, které provádíte. Záleží asi na každém, jakou kvalitu medu bude požadovat, a podle toho si zvolí daný rozbor. Pochopila jsem, že jistým základem je rozbor fyz.-chem. parametrů dle vyhlášky 76/2003 a další rozbory jsou jakousi nadstavbou, která zaručuje vyšší kvalitu medu. Mám jen dotaz ke stanovení parametru HMF, nevím, co to přesně znamená.
Zkratka HMF značí obsah hydroxymethylfurfuralu, který v čerstvém medu není a vzniká postupně z přítomné glukózy silným nebo dlouhodobým ohříváním.
Jedno šetrné ztekucení nebo rok skladování zvýší obsah HMF v medu asi o 7 mg/kg. Norma “Český med” dovoluje 20 mg/kg, běžná evropská norma je 40 mg/kg. Pro průmyslové využití se občas nabízejí medy s obsahem třeba přes 1000 mg/kg.

Dobrý den,
potřeboval bych poradit ohledně medu versus kyselina mravenčí. Po prvním
letošním vytočení medu jsem do včelstev vložil do každého vždy 2ks desky
s 40 ml 85% kyseliny mravenčí. Vytaženo po 72 hodinách. Do dalšího vytáčení (po vytažení desek) uběhlo 14dnů.  V tomto “druhém” medu, který je zároveň z větší části medovicový, je cítit jemně nakyslá chuť. Domnívám se, že to mohou být stopy po kys. mravenčí.
Může být med nevhodný ke konzumaci nebo dokonce nebezpečný zdraví
člověka? Nebo jde jen o chuťovou “záležitost” a obsah kyseliny mravenčí
je zanedbatelný?
Formidol nemá stanovenou žádnou ochrannou lhůtu, jen obecné doporučení
nepoužívat ho ve snůšce. Ve  Formidolu  je  kvalitní  potravinářská  kyselina  mravenčí.
V  medu  organické  kyseliny jsou, včetně kyseliny mravenčí, v určitém
množství   obsaženy.  Lehké  zvýšení  kyselosti  se  bezprostředně  po
aplikaci  dá  naměřit,  ale  je  dočasné.  Ani  při vysokých pokusných
dávkách kyseliny se rezidua nedostala nad přípustný limit obsahu kyselin v
medu.

Dobrý den. Včelař z naší organisace se mi svěřil, že nemůže prodat med, protože má 22% vody. Je možné nějakou úpravou procento vody snížit? Za odpověď předem děkuji. M.P.

Předpokladem vytočení zralého medu je včelařova zkušenost, nebo přeměření medu refraktometrem těsně před odběrem plástů.
Ale stalo se, a med má o 2 % víc vody než je záhodno. V tomto stavu může velmi snadno zkvasit. Proto jej výkup nevezme.
Co s ním?

Med se dá samozřejmě bez problémů konzumovat. Je třeba ho mít v chladu, nejlépe v chladničce, aby nekvasil.
Dá se z něj udělat medovina, nebo také perníkové těsto, které vydrží i rok, určitě až do vánoc.

Enzymaticky se sníží obsah vody řepkového medu maximálně o půl procenta.
Lze také med smíchat s jinou šarží zralého medu, která má třeba 16-17 % a tím celkový obsah vody klesne na normu.

Vysoušecí zařízení jsou dost náročná a drahá. Záleží také, kolik takového medu zmíněný včelař má.

(DT)

Dobrý den, včelař z naší organizace se mi svěřil, že nemůže prodat med protože má 22% vody.
Je možné nějakou úpravou procento vody snížit? Za odpověď předem děkuji, M.P.

Předpokladem vytočení zralého medu je včelařova zkušenost, nebo přeměření medu refraktometrem těsně před odběrem plástů.

Ale stalo se, a med má o 2 % víc vody než je záhodno. V tomto stavu může velmi snadno zkvasit. Proto jej výkup nevezme.

Co s ním?

Med se dá samozřejmě bez problémů konzumovat. Je třeba ho mít v chladu, nejlépe v chladničce, aby nekvasil.
Dá se z něj udělat medovina, nebo také perníkové těsto, které vydrží i rok, určitě až do Vánoc.

Enzymaticky se sníží obsah vody řepkového medu maximálně o půl procenta.
Lze také med smíchat s jinou šarží zralého medu, která má třeba 16-17 % a tím celkový obsah vody klesne na normu.

Vysoušecí zařízení jsou dost náročná a drahá. Záleží také, kolik takového medu zmíněný včelař má.

D.T.

Dobrý den, obracím se na vás s následujícím dotazem: dnes jsem při procházce šla kolem rozkvetlého pole řepky, kde zemědělský podnik právě prováděl postřik. Na můj dotaz mi pracovník sdělil, že je to fungicid, pro včely neškodný. Bohužel, název prostředku jsem si nenapsala. Včelám třeba neublíží, ale napadlo mne, že se může dostat i do květu a s nektarem ho mohou včely zanést do úlu a tak se dostat i do medu. Jaký je váš názor? Myslím, že určitě bylo možno s postřikem pár dnů počkat na dobu, kdy řepka odkvete. Zásah fungicidem určitě není tak akutní jako třeba insekticidem. A.P.

Pravidla ošetřování rostlin upřednostňují zájem pěstitele na vysokém výnosu a kvalitě produktu. Ošetření se dělá na všech plochách řepky. Přípravky ale neohrožují kvalitu medu. Jejich teoretický obsah v medu je nepatrný, respektive srovnatelný s prostředím a běžnými potravinami. Nicméně, budeme letos řepkové medy posílat hned po sklizni na analýzu. Výsledky zveřejníme. Chcete-li nám asi půl kg medu poslat, přidáme Váš vzorek k rozborům. Potřebujeme znát lokalitu. D.T.

Slyšel jsem, že se v České republice pěstuje geneticky modifikovaná řepka. Je možné, že med z ní je zdraví škodlivý?

Po světě kolují tyto neseriózní a většinou zcela nepravdivé informace o geneticky modifikovaných plodinách.

1) Není žádný seriózní důkaz o tom, že by GMO plodiny představovaly jakýkoliv problém v potravě.
2) Z principu předběžné opatrnosti je evropskými předpisy uloženo, aby potraviny byly označeny, pokud obsahují více než 0,9 % GMO složek. To je jen proto, aby se jim mohli vyhnout ti, kdo nevěří, že i takové potraviny jsou zcela bezpečné.
3) GMO řepka se u nás nepěstuje! V minulosti bylo v rámci pokusů několik přísně sledovaných polí, nyní ne. (U nás jsou malé plochy GMO brambor, do budoucna se uvažuje o GMO sóje. Med z těchto plodin není.)
4) Změna v GMO rostlinách je v DNA, která kóduje proteiny. Med je čirým roztokem cukrů, bez buněk a bez DNA. Teoreticky by med mohl obsahovat GMO pyl. Obsah pylu v medu je ale tak malý (kolem 0,1 %), že nemůže nikdy překročit hranici 0,9 % povinnou pro označování.

Závěr: Med je z hlediska GMO pro spotřebitele naprosto bezpečný, ať je, odkud je. U nás navíc nejsou žádné GMO zdroje včelí pastvy. (DT)

Laboratorním rozborem medu mi bylo zjištěno 19,5% vody. Zajímalo by mě, jak se med s takovým obsahem vody bude chovat? Hrozí jeho zkvašení? (J.K.)

Obsah vody do 20 % je z hlediska náchylnosti ke kvašení ještě v pořádku.
Evropská norma má 20 % jako přípustný limit, norma “Český med” je o dvě procenta přísnější.
Můžeme vás ujistit, že mnoho medů na pultech má obsah vody právě kolem 19,5 %.
Hranice, kdy med kvasí je kolem 21 % vody.

V praxi ale nastává to, že med není úplně homogenní, právě povrchová vrstva může jímat vodu z okolního vzduchu a začít kvasit.
Pokud je uzávěr těsný (twist-off), med nevlhne.
Riziko kvašení se zvýší, když med začne krystalizovat. Krystaly jsou vlastně 100% cukr, takže tekutý med v prostoru mezi nimi zvyšuje obsah vody až k momentu, kdy kvašení může začít.
Ještě záleží na tom, kolik a jakých kvasinek med obsahuje. Některé medy nezkvasí, protože jsou čisté.
Jestli jsou medy původem nektarové nebo medovicové (většinou jsou smíšené) to náchylnost ke kvašení příliš neovlivňuje.

Co poradit?
Záleží na tom, kolik takového medu máte.
Pokud se dá spotřebovat, je to nejjednodušší.
Další možnost je, počkat, až vytočíte med s obsahem kolem 17 % vody a pak oba medy smíchat.
Někteří včelaři medy s vyšším obsahem vody směrují na výrobu medoviny. (DT)

Chtěla bych nechat otestovat med. Vyrábela ho přítelova prababička, které je už téměř 90 let, a na chalupě, kde med vyráběla je to samá plíseň. Mám obavu že med není úplně zdravotně nezávadný. Jaký test doporučujete a kolik mě bude stát? (V.H.)

Med naštěstí dělají včely a ne lidé, takže pokud ho lidé nezkazí, je dobrý.
Zralý med má vysokou antimikrobiílní aktivitu, takže z plísní ani jiných mikrobů asi nemusíte mít strach.
Mohli bychom vám to překontrolovat, ceny rozborů jsou uvedeny v našem ceníku.
Záleží také na tom, kolik toho medu máte. Pokud máte pochybnosti o jeho kvalitě, můžete ho spotřebovat třeba do perníků nebo na medovinu. (DT)

Prosím chtěl bych se zeptat, jaká existuje stupnice a jaké má stupně pro hodnocení barvy medu?

Dobrý den, pro účely mezinárodních obchodů se barva medu udává ve stupnici podle Pfunda. Tato škála má stupnici v milimetrech a nabývá hodnot od 0 do 114 mm. Nejsvětlejší medy mají do 8 mm, nejtmavší medovicové nad 85 mm.Barvu v této stupnici Vám můžeme změřit. Potřebný přístroj máme. Vedle toho se používá slovní hodnocení.(DT)

Potrebovala by som vediet, ci existuje studia, odborny clanok, iny vedecky dokument, ktory by dokazoval, ze lokalne potraviny/lokalny med,je zdravsi pre ludi z regionu ako zahranicne potraviny. Vacsinou sa stretavam s informaciou v mediach, ze slovensky (cesky) med je lepsi pre Slovakov (Cechov), ale nikdy to nie je nejako dokazane. Vzdy je to len o tom, ze “odporuca sa”. Chcela by som svoje tvrdenie o nieco opriet, ale nedari sa mi najst nic relevantne (vedecke) dokazane.

Dobrý den, je to tak, jak píšete. Doporučení se opírá pouze o více nebo méně logické úvahy, ale nikdy se nic podobného nepodařilo prokázat.Problém je v metodice měření. Jak kvantifikovat slovo “vhodnější” nebo “lepší než…”
Jediné, co je neoddiskutovatelné, je, že med domácí produkce
1) nepotřeboval tak dlouhou a neekologickou přepravu odkudsi z daleka
2) poskytuje peníze domácímu producentovi a ne kamsi daleko. (DT)

Kde se prosím dá koupit opravdu pravý, neponičený a nenastavený med?

Dobrý den, med, který je skutečně od včel, je dobrý, pokud jej včelař nepřehřál při ztekucování a pokud je opravdu hustý, tedy jak říkáme zralý. Takový med získáte u každého pořádného včelaře.
Je jich mnoho, v ČR včelaří kolem 50 tisíc lidí a většina z nich dobře. Aktualizovaný seznam je třeba zde.
V současné době rozvíjíme projekt Med jak má být, který podporuje kvalitní med od včelařů. Seznam prodejních míst naleznete na stránkách Medu jak má být.
(DT)

Prosím, můžete mi laskavě sdělit, zda med obsahuje lepek a případně
zda je nějaký druh medu bezlepkový?

Med, který je skutečně od včel, určitě neobsahuje ani stopu lepku.
Takový med získáte u každého pořádného včelaře.
V obchodní síti se sem tam vyskytují medy, které jsou “nastavené”
sirupem různého původu, hlavně z obilních, kukuřičných a bramborových
škrobů. Lepek je bílkovinné povahy.
Do škrobu se asi obilné proteiny nedostanou, ale nikdy jsme to
neprokazovali, protože se zabýváme jen pravým medem.
Takže závěrem: pravý med je vždy bezlepkový. Ať Vám slouží!(DT)

Prosím o informaci ohledně loňského medu, který mi i přes uzavření v zavařovacích sklenicích částečně vytekl ve spíži. Teplota ve spíži je cca 20°C. Jedná se o světlý med od včelaře, více informací bohužel nemám. Chtěla jsem se informovat, proč se tak stalo a zda neztratil na kvalitě? Nerada bych ho vyhodila. V minulosti se mi to nestalo. L.J., Varnsdorf

Pokud med vytéká na polici ze zavřené sklenice, je to tím, že se v něm probudily všudypřítomné kvasinky, které vytvářejí bublinky, tím se zvětšuje objem a sklenice pak přetéká.
Stane se to v případě, že med má moc vysoký obsah vody (přes 19 %). Jakmile med začne krystalizovat, v mezerách mezi krystaly zůstane řídký podíl, a to už stačí kvasinkám k aktivitě. Jako včelař musím dbát na to, abych vytáčel med zraný, dobře včelami zahuštěný. Jako konzument si zase při nákupu vybírám jen medy opravdu velmi husté.
Med mírným nakvašením není nijak znehodnocený. Nejlepším způsobem, jak jej použít, je zpracování do nějakého pečiva.
Doporučujeme třeba osvědčený recept na medové skořicové sušenky z “Magdalenčiny medové kuchařky”. (DT)

Setkal jsem se tím, že si zákazníci pletou pastovaný a pasterizovaný med, jak to je?

Pastovaný, neboli pastový, krémový, někdy také šlehaný med je jemně krystalický med trvale pastovité konzistence. Připravuje se několika způsoby, ale bez ohřevu. Naproti tomu pasterizace (podle francouzkého mikrobiologa Luise Pasteura) je v potravinářství rozšířený technologický postup, při kterém se krátkým intenzivním ohřevem sníží počet mikroorganismů, hlavně těch patogenních. Tento postup se hlavně používá u potravin s vysokým obsahem vody. Pro med se tento postup nehodí a běžně nepoužívá. V širším resp. přeneseném slova smyslu se pojem „pasterizace medu“ objevuje v technologii zpracování medu v souvislosti s oddálením krystalizace. Nejde tedy o zničení bakterií, ale o roztavení malých zárodečných krystalů, které časem rostou až med zcela ztuhne. Používá se teplota asi 63 °C po dobu 30 minut. (V jiných zdrojích se uvádějí i odlišné hodnoty). Při zahraničních cestách zkoumáme občas se zájmem regály v obchodech a skutečně se zmínky o pasterizaci na etiketách medů objevují. Také v tisku (třeba převzaté zprávy ze zahraničí) se objevily i články o „pasterizaci“ medu. A to ve smyslu pro i proti. U medu je pasterizace naprosto zbytečna, protože dobrý med člověka škodlivými bakteriemi určitě neohrožuje a krystalizace rovněž ničemu nevadí. Pokud se to někde objevilo na etiketách medu, mohl to být manévr, jak obrátit špatnou skutečnost, že med byl při zpracování přehřátý, na dobrou zprávu, že to bylo jakoby „v zájmu spotřebitele“. Po kritice se zase objevilo na etiketách „bez pasterizace“, aby to byla opět reklama, že med zahřívaný nebyl (mimochodem výjimkou nejsou ai jiné úsměvné údaje na medu týkající se nulového obsahu cholesterolu, tuku, soli a lepku). Kvalitní med, kde je dodržen nízký obsah vody, nízký obsah HMF a vysoká aktivita enzymů, žádnou pasterizace nepotřebuje a není třeba ani psát, že byla nebo nebyla provedena. Každý včelař si může nechat ročně udělat 4 dotované rozbory medu (více na https://www.beedol.cz/2013/rozbory-medu-z-vlastni-produkce/, aby se i sám ujistil, že svůj med získává a zpracovává tak, jak je třeba pro deklaraci prestižního označení „Český med“. (DT)

Od mého známého včelaře „malochovatele“ jsem koupil údajně květový med, jaký jsem ještě neviděl. Má barvu i konzistenci připomínající spíše škvařené sádlo a nemá ani výraznou medovou chuť. Dá se na základě tohoto jednoduchého popisu určit jaký je to med? Z jakých je rostlin nebo jak je upravený? Děkuji za odpověď.

Med, který vzhledově připomíná sádlo. S velkou pravděpodobností jde skutečně o květový med s velkým podílem řepky. Tyto medy krystalizují již po třech týdnech od vytočení v podobě bílé kaše jemnější nebo hrubší, přirovnání k sádlu je velice případné. Z hlediska složení je to med plnohodnotný, o látkách z řepky, tzv. brassinech se uvádí, že mají protirakovinový účinek. Pastový med má výhodu, že tolik neteče z chleba na prsty, takže rodiny s dětmi patří mezi největší odběratele.

Mám zkušenost, že květový med brzy krystalizuje. Letos mám med od přítele včelaře, a je stále velmi tekutý. Abych ho mohl používat, dávám si ho do mrazicího boxu lednice, a tak se ptám. Vadí medu podchlazení až na – 15 °C? Jaký je váš názor?

Přechovávání medu v nízkých teplotách naprosto nevadí. Není známo, že by se nějaká složka medu mrazem ničila nebo měnila. Nízké teploty zpomalují chemické reakce, proto se obecně potraviny přechovávají chlazené a mražené. Tekutost medu, respektive jeho sklon ke krystalizaci je dán původem medu. Protože včely připravují med z nektaru, případně z medovice z mnoha různých rostlin, vždycky vznikne „originál“, který se nemusí nepodobat tomu, jak jsme med dosud znali. K medům, které zůstávají velmi dlouho tekuté, se řadí med akátový, naopak v případech, kdy je v medu i jen malý podíl řepkového nektaru, med tuhne rychle.

Med a mikrovlnka. Opakovaně se diskutuje o tom, zda se med ničí, když se ztekucuje v mikrovlnce. Nakolik se snižuje biologická hodnota?

K problematice použití mikrovlnné trouby pro ohřev, resp. ztekucování medu jsme udělali pár experimentů mj. v rámci diplomových prací. Stanovením aktivity enzymů a hodnoty HMF v medu po jeho ohřevu lze konstatovat (známou věc), že ohřev v mikrovlnné troubě je poměrně razantní a hlavně nerovnoměrný (to je ovšem závislé na typu resp. konstrukci zařízení). Několikaminutový ohřev v mikrovlnce je zhruba srovnatelný s několikadenním klasickým ohřevem ve vodní lázni. Velmi snadno dojde u medu k přehřátí a vypěnění. O kvalitativních a „slabých“ účincích na špatně měřitelné parametry je obtížné kvalifikovaně diskutovat. Ale vezmeme-li to z druhé strany? Proč med strkat do mikrovlnky? V řadě aplikací krystalizace nevadí. Šetrné ztekucení ve vodní lázni nebo na radiátoru ústředního topení pod svetrem je velmi jednoduché a dlouhodobě prověřené. Není vůbec definováno, jak se měří „biologická hodnota“. Na dotazy o kolik se sníží „biologická hodnota“ horkým čajem, mikrovlnkou, v perníku a podobně, odpovídám toto: Současné poznatky ukazují, že tyto zásahy určitě nesníží hodnotu na polovinu. Takže snězte dvě lžíce medu místo jedné, a je to vyřešeno.

Nechal jsem si udělat rozbor medu pro soutěž „Český med“. V rozboru je položka elektrická vodivost. Marně pátrám po bližším upřesnění co to je elektrická vodivost u medu, co se tím u medu sleduje a jak to souvisí s kvalitou (z e-mailu od L.S. z Nivnice, 22.8.2008).

Elektrická vodivost medu je fyzikální veličina, která souvisí mj. s množstvím minerálních látek v medu.
Měří se ve 20% roztoku medu, do kterého se dva plíšky. Na tyto elektrody se přivede elektrické napětí a změří se, kolik proudu prochází měřeným roztokem. Celý ten přístroj se jmenuje konduktometr. Používají se různé jednotky. Ve vyhlášce a v našich protokolech používáme jednotku mS/m (milisiemens na metr).
V květových medech je vodivost nižší, v medovicových naopak vysoká. Jenomže včely v našich podmínkách sbírají často oba zdroje a namíchají si to pěkně dohromady. Podle mezinárodních pravidel se má na etiketu medu vždycky napsat, zda se jedná o med květový (nektarový) nebo medovicový. Někdy se těžko pozná co převažuje, takže existuje takové pravidlo, že rozhoduje elektrická vodivost. Když má med hodnotu vodivosti menší než 80, má se na něj napsat květový. Když chceme med označit jako medovicový, musí mít vodivost vyšší než 80 (bývá to od 80 do 130).
S kvalitou to vlastně nijak nesouvisí. Jsou kvalitní medy medovicové, zrovna tak i kvalitní medy květové.
V oficiální soutěži se musí dodržovat pravidla o označování medu podle vodivosti, takže med s chybnou etiketou ztrácí v hodnocení body . samozřejmě to neznamená, že není dobrý. Stačí opravit etiketu. Na typické smíšené medy pěknou barvou ale s vodivostí pod 80 mS/m se může napsat např. „Med květový – smíšený“ nebo „Med nektarový a podílem medovice.“

Koupila jsem si med a vůbec mi nechutná. Myslím, že je něčím falšovaný. Mohu vám ho poslat na rozbor? (Častý telefonický dotaz)

Naše laboratoř provádí rozbory medu a dokážeme stanovit, zda jsou všechy požadované parametry podle norem. Mohou se ale vyskytnout medy, které normám vyhovují a přesto nejsou dobré. Někdy jde o med z ne zcela běžných druhů rostlin (nejsme třeba zvyklí na pohankový med, který opravdu voní velmi divně). Občas nacházíme i produkty, které v pořádku nejsou.
Analýzy jsou velmi nákladné, zákazníkům je musíme účtovat. Cena za rozbor je určitě vyšší než hodnota toho medu. Takže s jednou sklenicí medu se asi nevyplatí rozbor objednávat.
Proto doporučujeme kupovat Český med přímo od včelařů. Nejlépe tam, kde vám dají ochutnat, případně vám umožní nahlédnout, v jakých prostorách včely a med mají.
Jedno pravidlo platí: včely dělají naprosto bezchybný med, pak už ho může člověk jen zkazit.

Jaké druhy kvasinek nabízíte a čím se od sebe odlišují? Je třeba přizpůsobit postup výroby medoviny druhu kvasinek?

Kvasinek máme tři druhy. Postup a podmínky výroby medoviny jsou pro
všechny druhy stejné.

Dolské kvasinky: medovina vykvasí do asi 12 % alkoholu, jsou to tradiční
kvasinky.

Dolské hlubokoprokvášející kvasinky: medovina vykvasí do asi 14 – 16 %
alkoholu, vhodné také na opravu nedokvašené medoviny nebo na ovocná
vína, mají nejvyšší prodejnost.

Dolské tokajské kvasinky: medovina vykvasí do asi 12 – 13 % alkoholu,
medovina se dobře vyčeří na konci kvašení, má jemnou chuť. Je to
novinka na trhu od letošní sezony.

Ceny kvasinek naleznete v našem e-shopu v kategorii Dolské kvasinky. Více informací o kvasinkách a postupu
výroby medoviny naleznete v příspěvku Kvasinky. V aktualitách uvádíme
datum kurzu vaření medoviny, který pořádáme každý rok v březnu nebo dubnu.

Osobně bych doporučil objednat od každého balení 1 kus. Zkusil je
a příště objednal vítězné kvasinky.

Pozor na výběr medu, koncentraci medového roztoku a teplotu při
kvašení, nejdůležitější vlivy na výslednou chuť medoviny. (J.T.)

Dříve jsem kupoval Vaši medovinu zhruba v 8 příchutích. Od každé byla k dostání sladká a hořká varianta. Nyní již se setkávám jen se 3 druhy. Ostatní druhy již nejsou k sehnání?

Dolská medovina nikdy nebyla v jiných variantách než hořká, mandlová a skořicová.
Medovinu ovšem vyrábí řada výrobců, kteří pomocí trestí získávají široký sortiment. Znalec ovšem pozná, co je pravé koření a co je příchuť. Proto u nás najdete pouze výše zmíněné tři druhy Dolské medoviny.

Dobrý den. Prosím o radu. Po přečtení článku Včelařství je poezie hospodářství v časopise Včelařství 3/2021 strana 88-89 přítele Jana Šmída a článku Karamel a jeho škodlivost z hlediska HMF v témže časopisu číslo 7/2021 strana 226-227,od téhož autora, jsem nabyl dojmu, že pro včely je lepší cukr převařený, než rozpuštěný za studena. Cukr (2000 kg) jsem po 150kg rozpouštěl v kotli a nechal přejít varem, při dodržení poměru cukr – voda. Do roztoku jsem ještě přidal – cmrdnul kyselinu mravenčí. Tu dávám každý rok na radu pana učitele ing. Řeháčka, proti zvápenatění. Tímto jsem zakrmil svých 90 včelstev + oddělky. Používal jsem velkokapacitní krmítka 12 litrů, u některých i lahve. Na jaře začaly včely kálet na úly i v úlech a hynout. Zásoby byly ztuhlé, jako sádlo bílé a i tak konzistentní. Přišel jsem o 16 včelstev, další byly zesláblé. Zásoby měly, ale tuhé. Některá včelstva měla na stropě igelit, většina koberec, ale ztuhlo to všem. Cukr byl koupený v BILLE z cukrovaru Vrbátky (v akci nakupovala celá rodina). Nevím kde se stala chyba. V článku autor píše : cukr převařuji a následně na mírném ohni sbírám pěnu. Autor (Šmíd) se odvolává na VÚVč v Dole, kvůli HMF. Ale kde se stala chyba u mne?? Vodu (z potoka) do kotle, zatopit, nasypat kilovky cukru, přidat štamprdli kyseliny, míchat a přikládat dřevo, než to začne vařit. Pak přestat přikládat. Toť’ vše. Můžete mi prosím poradit, kde se stala u mne chyba a jak mám letos nakrmit? Resp. čím letos krmit. Nemám žádný cukr, s kilovkami je hrozná práce. Co Apivital?? Děkuji za odpověď’.

Dobrý den,

ten problém bude kombinace několika faktorů.
Cukrové krystalky v podmetu se objevují, když si včely přinesou medovici s vysokým obsahem melezitozy.
Rozpouštění bílého cukru ta tepla není špatně, ale jeho převaření už je úplně zbytečné, pokud se nepoužívá voda z potoka, nebo dešťovka, která by mohla obsahovat zárodky bakterie Leuconostoc způsobující slizovatění cukerných roztoků.
Zvýšení teploty o 10 °C zrychluje chemické reakce 2 – 3x. Oproti běžné teplotě 20 °C je to při 100 °C reakce minimálně 250x ale také 6000x rychlejší. Okyselení, byť jen cmrdnutím kyseliny mravenčí, se tedy za tepla nastartuje významná tvorba HMF.

Závěr: krmit bílým cukrem bez jakýchkoliv přídavků, mírným ohřevem nic nezkazíme, nevaříme.

Obracím se na vás, jako na odborné pracoviště s prosbou o váš názor a radu.

V současné době ve slunečním tavidle likviduji nepotřebné souše, vytočené plásty a také staré zásobní plásty. Mimo vytaveného vosku mám k dispozici určité množství “medové” hmoty tmavé barvy – zřejmě vlivem působení tepla při tavení. Chuť je sladká, připomínající “lesní med” avšak s výraznou příchutí karamelu.

Může mi někdo fundovaně odpovědět, zda tento produkt mohu použít pro doplňování zásob včelstva před zimou, bez nebezpečí negativního dopadu na včestva? Podobný problém – co s nevyužitými zásobními plásty by možná zajímal více včelařů.

Děkuji vám za váš čas a za odpověď

Byl bych opatrný. Roztok získaný roztavením plástů i se zásobami se hodně liší podle stáří plástů.
Samotný ohřev způsobí zvýšení obsahu HMF asi na 50 ppm, to by nebylo kritické, ale závadné jsou dusíkaté látky z košilek z plodových buněk.
To je vpodstatě taková “močůvka”. Přes léto by se nic nedělo, ale v zimních zásobách by to mohlo uškodit.
A vůbec nejvíc bych se bál nosemy. Ta by se dala zničit převařením zředěného roztoku. Uvažte, zda podstupovat toto riziko.
Na medovinu se takový med zkvasit dá, ale zanechá specifickou pachuť (nebo příchuť).

Obracím se na Vás dotazem ohledně společného vyváření souší. V rámci naší ZO
jsme koupili velký kotel  s odstředivkou na vyváření souší od fa. Baze alfa.
Získávání a zpracování vosku je asi všude problém. Kotel chceme provozovat
pro celou ZO, ale obavám se šíření nemocí. Mám proto dotaz, jak moc je
společné vyvařování rámků rizikové, především směrem k moru včelího plodu a
popř. dalším nemocem.  Chceme nastavit pravidla, že vždy bude vyvářet pouze
jeden člen, po skončení se kotel umyje a vydezinfikuje (asi Savo) a následně
může vařit další. Získaný vosk a rámky si každý odveze. Odstředivku lze také
rozebrat a vyčistit.  Je takové opatření dostatečné? Jak je rizikové
společné vyváření rámků? Jak to můžeme takové riziko eliminovat?

Dobrý den,

díky za váš dotaz, je důležitý. Jde hlavně o mor.
Ostatní  nemoci,  jako je zvápenatění, hniloba, viry, nosema a roztoči
se přes voskárnu nepřenesou.

V  případě, že by se do vaší varny dostaly plásty z morových včelstev,
spory, kterých jsou v nich miliardy, by se teoreticky mohly přenést i jinam.

Aby se tak nestalo, je je třeba udržovat zařízení v čistotě.
Spory  budou  hlavně  v  tzv.  košilkách  a  další  špíně. Pod nánosem
materiálu spory nezabije ani nejsilnější dezinfekce.
Na prvním místě je tedy vždycky mechanická očista.
Povrchy  se  dají  ošetřit  Savem, nejlépe směsí 1 lahev Sava + 0,5 kg
pecičkového louhu a 9 litrů vody.
Funguje i Bee-Safe, ten je na bázi jodu.
Samotné  ohřátí  likviduje  spory  také,  ale  po delší době. 150 °C 5
minut,  teplota  120  °C  už  musí  působit  několik hodin. Klátkodobé
ohřátí, třeba plamenem letlampy, jen bez účinku.

Úplně  nejlepší by bylo, aby všichni, kdo společné zařízení používají,
měli  vyšetřená  včelstva.  Zatím  to  mají  povinné  jen  kočovníci a
chovatelé  matek. Při přesunu oddělků by to mělo být také, ale ne vždy
se  to  dodržuje.  Chystá  se  Národní eradikační program moru včelího
plodu.  Budou-li  na  to  peníze,  vyšetří  se  povinně plošně všechna
včelstva v republice.
Zatím  je  to  jen  částečné  a  dobrovolné,  ale  pokud byste chtěli,
nabízíme všem, kdo chtějí k vám do voskárny se svým materiálem, aby si
nechali vyšetřit měl na mor. Směsný vzorek může být až z 25 včelstev a
stojí 450 Kč.
Na závěr chci podpořit vaše úsilí o pečlivé zpracování včelího vosku.
Poctivý  včelí  vosk  se  stává  čím dál vzácnějším materiálem. Koluje
mnoho  vosku  z dovozu, který je pančován parafinem. Proč? S obrovským
rozmachem  obchodu  s  oddělky dpbří včelaři přicházejí o souše. Ty se
dostanou s oddělky k zákazníkům, a často končí v popelnicích nebo jako
potrava  zajíječů.  Někteří  včelaři  plásty  netaví,  protože  jim to
připadá  pracné  a  zbytečné,  když si mohou mezistěny koupit. Výrobny
mezistěn ale mají nedostatek vosku a shánějí ho na trhu. Kvalita jde v
ruku  v  ruce  s  cenou.  Levný vosk je podezřelý, přesto se sním čile
obchoduje.  Špatné  mezistěny včely poznají a odmítají na nich stavět,
nebo stavějí liknavě.

-DT-

Dobrý den,
začínám včelařit a zjišťuji, že včelaři mají různé názory i pokud jde o mor včelího plodu nebo varroázu.
Zatímco jedni mě varují, abych rozhodně nerozšiřovala počet včelstev sklepnutím neznámého roje, druzí tvrdí, že toto je v pohodě, protože mor i kleštík jsou v díle, které roj opustil. Jak to tedy je?

Roje neznámého původu mohou být nositeli nemocí včetně nebezpečné nákazy moru včelího plodu. Proto Státní veterinární správa nařídila roje neznámého původu utratit a zakopat.

Mor včelího plodu způsobuje bakterie s latinským označením Paenibacillus larvae. Bakterie se sice rozmnožuje jenom v těle včelí larvy, ale mimo tělo larvy přečkává i na dospělých včelách v podobě neuvěřitelně odolných spór.
Původcem varroázy je parazitický roztoč Varroa destructor. Rozmnožuje se pravda na plodu, ale vyskytují se hojně i na doslpělých včelách.
Samice parazita jsou vidět pouhým okem na včelách napadeného včelstva. Tyto včely s rojem také vylétávají. Navíc mohou být přenašeči nebezpečných viróz.

Prosím, můžete mi poradit, zda můžeme na něco použít med, který byl stočený z vysířených rámků? (tyto dvě události následovaly v těsném sledu za sebou).

Pokud máte pod pojmem “vysíření rámků” na mysli ošetření všelích plástů dýmem ze sirných knotů, tak vás mohu ujistit, že vytočený med je normálně poživatelný.
(Pokud by dávka síry byla hodně velká, bylo by to z medu nepříjemně cítit.)

Množství oxidu siřičitého, který by teoreticky na plástech zůstal a dostal se do medu, je velmi malé.
I přírodní med obsahuje stopy síry. Síra je biogenní prvek, škodila by jen ve velkém množství. V potravinářství se používá třeba při konzervaci sušených meruněk a v dalších aplikacích. Používání síry ve výrobě nápojů se v poslední době omezuje, ale nápojů přijímáme mnohem víc než medu.

Ve včelařství se síření plástů v zimě, které chrání plásty před zavíječi, nahražuje nyní používáním chlazených skladů.

Rada bych se informovala jak dale postupovat v pripade uhynu vcelstva na varoazu? Jde mi o to, ze v ule zustanou zasoby – zda je mozne je pouzit – a dale zda je dale mozne pouzit ramky?

Použití plástů se zásobami z uhynulého včelstva může představovat nebezpečí infekce. Pokud včelstvo uhynulo na varroázu, zásobami se nic nepřenese.
Ale vůbec není známo, kde a jak dlouho přežívají viry. Nosema ceranae může být také přítomná.
Dezinfekce plástů je logická myšlenka, ale její provedení není vůbec jednoduché. A neznám žádný skutečně ověřený postup dezinfekce právě pro plásty.
Pracujeme na výzkumu virů, a právě použitelnost plástů je jedna z předních otázek.
Zatím, ač je mi to líto, jednoznačné doporučení vám neumím říct.

Dobrý den vážení přátelé,
prosím o radu. Včelařím třetím rokem a už loni i letos mě trápí velký úhyn včel v některých úlech. Loni to bylo ve třech úlech, celkem asi 2,5 litru včel. Jde zřejmě o loupež, která byla, i když jsem nekrmil, nebo nějakou otravu. Letos v jenom úle uhynulo před týdnem náhle asi 1 a čtvrt litru včel, v dalších to bylo méně. Teď jsem přikrmoval v polovině úlů a hned druhý den jsem někde našel opět velký úhyn. Překvapilo mě, že to jsou hodně včely s černým zadečkem, ale bylo tam hodně malých. Myslím, že to nejsou moje včely, včera jsem vám poslal poštou vzorek.
Prosím o radu, co to je za včely a co se vlastně děje. Mám úly Langstroth, síťované dno, krmítko je vanička, kterou dávám do vysokého varroadna (Nerad) a do cukrového roztoku dávám jako plováky vypraný Keramzit. Krmil jsem ve více úlech, většinou bez utopených včel, ale v několika jich bylo utopeno víc, viz fotografie. Při krmení v 21,30 hod. a příští den bylo uzavřené česno a otevřena jen dvě očka z 5.
Dá se tomu problému nějak bránit? Situace poprvé nastala loni i letos bez ohledu na krmení, loni měly i dost zásob. J.L.

Dobrý den,

co se přesně děje, na to bychom se museli zeptat těch včel. Naše lidská představa je následující: víme a z obrázků to je hezky vidět, že černé včely přišly skoro o všechny chloupky. Oplešatěly. To má, stejně jako u lidí, různé příčiny. Podílí se věk, hormóny, cizorodé chemikálie z prostředí a virózy. U černých včel se vždycky najde některá virová paralýza (chronická, akutní, Kašmírská, Izraelská či jiná).

Tyto včely (narozdíl od lidí) současně s chloupky přicházejí i o symslové orgány a není divu, že jejich život brzo končí.

Jediné, co můžeme poradit, je:
a) důsledné tlumení varroázy, která viry přenáší a včely cekově oslabuje
b) péče o dostatek bílkovinné výživy – tedy pylu – tím, že posuzujeme průběžně úroveň zásob pylu ve včelstvech. Pyl se nedá nahradit, ale můžeme upravit počet včelstev na stanovičti, aby v doletu byla odpovídající pylová pastva.
c) dezinfekci den, letáků a dalších ploch přípravkem BEE-SAFE, který má dobré protivirové účinky

(DT)

Ráda bych se zeptala na váš odborný názor ohledně používání Vratiče obecného do dýmáku. Jde mi o možné negativní působení thujónu na včely (plod…).
Děkuji moc za odpověď. L.J. 

Dobrý den,

použití sušeného vratiče doporučovali staří včelaři do skladů souší i
do kuřáku.

Neznám žádnou vědeckou práci, která by se tím blíž zabývala. Obecně
řečeno, obsah alkaloidů v rostlinách je takový, že kontakt včel s
kouřem asi nepřinese nějaký měřitelný účinek. Samozřejmě záleží na
dávce a době expozice.

Nikotin je asi 100x jedovatější než vratičové alkaloidy.
Tabák se používal do kuřáku na likvidaci včelomorek (po aplikaci se
ale musela podložka rychle sbalit a spálit, jinak by se včelomorky
opět probraly k životu).
I z toho se dá odhadnout, že vratič včelám neublíží. Plod je ještě méně
exponován kouři, než dospělé včely.

Po internetu koluje odkaz o úředním uzavření skladu cukru (http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1051087&docType=ART&nid=11343) s tím, že takové suroviny se používají i pro výrobu krmiv pro včely. Můj dotaz: může to včelám vadit? (F.Ř)

Ve skladech a výrobnách někdy dojde ke znečištění cukru, který je potom nabízen včelařům, aby ho zkrmili včelám. Může se také stát, že se taková nekvalitní surovina objeví i tekutých krmivech nabízených v poslední době včelařům namísto bílého cukru.
Včely jsou velmi citlivé na cizorodé látky všeho druhu. Celou zimu musí na takových zásobách žít bez možnosti zbavit se výkalů. Jasné je, že všechno,co se do úlu dostane, koluje ve včelstvu minimálně dva roky. Určitá část krmení se dostane i do medu.

Zavěr: Nikdy nepoužívejte znečištěný cukr pro krmení včel. (DT)

Mám otázku, zda některé typy úlů (tenkostěnné) nejsou při dlouhodobých mrazech vysoce rizikové pro včelstva. Napadlo mě to v souvislosti s výskytem extrémních mrazivých teplot na našem území (např. Kvilda). (H.M.)

Dobrý den, včely v pohodě přežijí jakékoliv mrazy, pokud mají v plástech dostatek potravy – tedy poctivého medu, nebo zpracované sacharózy. Otázka ne/uteplení není riziková, jen do určité míry ovlivní spotřebu zásob. V extrémních mrazech jsou včely krásně semknuté v kulovitém hroznu. Uteplení má význam později, kdy je již včelstvo rozvolněné, vyhřívá plod na 35°C a obsednutý prostor zasahuje až ke stěně úlu. (DT)

Mám otázku v souvislosti s výskytem extrémních mrazivých teplot na našem území.(např. Kvilda) Zajímají mne výsledky chovu včel tenkostěnných, zateplených úlech  při těchto teplotách i přes -30 stupnů C. Zejména zdali nejsou některé typy úlů (tenkostěnné) při dlouhodobých mrazech vysoce rizikové.

Dobrý den,včely v pohodě přežijí jakékoliv mrazy, pokud mají v plástech dostatek potravy – tedy poctivého medu, nebo zpracované sacharózy.Otázka ne/uteplení není riziková, jen do určité míry ovlivní spotřebu zásob. Větší význam, než v extrémních mrazech, kdy jsou včely krásně semknuté v kulovitém hroznu, má uteplení význam později, kdy je již včelstvo rozvolněné a vyhřívá větší prostor a plod na 35 °C a obsednutý prostor zasahuje až ke stěně úlu. (DT)

Dobrý den, řeším ted jak nejvhodněji provést desinfekci rámků (použitých) k novému použití. Rámky jsou jěště se zbytky vosku. Takový rámek je vhodné
1.ponořit do vroucí vody k odstranění vosku, propolisu a nečistot.
2.provést desinfekci v asi 6 procentním roztoku hydroxidu sodného, ale s dostupností  hydroxidu je problém.

Dobrý den, louh sodný se dá běžně koupit jako čistič odpadu za pár korun:např. http://www.e-uklid.cz/Cistic-odpadu-Hydroxid-sodny-1-kg_g90.html. Pokud ho namícháte v poměru 1/2 kg a 1 litr SAVO na kýbl vody, máte nejúčinější desinfekci i proti spórám moru a stačí běžná teplota kolem 20 °C. (DT)

Co mám dát k uloženým souším přes zimu, aby souše nebyly napadeny motýlicí?

Pro ochranu uskladněných souší je nejlepší: 1) „molotěsný“ prostor = skřín, truhla, komín nástavků – plásty ze včel jsou čisté a pokud se někde neválejí, zavíječi do nich nestačí vajíčka naklást 2) síra = sirné knoty, resp. S02 ve spreji, mívali to vinaři ale prý už to není evropské Všechno ostatní je buď jedovaté nebo neúčinné (nový INVET, červený ocet, apod)

Kupuji levný cukr v akcích. Nemůže poškodit včelstva? R.H.

Ve včelařství 8/2010 jsem se dočetl, že se dají použitím nevhodného cukru zahubit včelstva. Kupuji levný cukr v akcích v obchodech. Mnohdy není uveden výrobce. Jakým způsobem se dá otestovat vhodnost či nevhodnost cukru? Děkuji. R.H.
Nemějte strach. Pokud jde o bílý krystalický cukr, jeho kvalita je daná normou a je pro včely v pořádku. Cena je odvozena od složitých obchodních transakcí mezi firmami a celými státy, může se výrazně lišit i u stejného produktu. Nebezpečné mohou být tzv. přírodní cukry, polobílé nebo hnědé a hlavně tekutá krmiva, která bývají vyráběna nejen z cukru, ale i ze škrobu, jehož nestravitelné zbytky zatěžují včely. D.T.

Co dělat při podezření na otravu včel po aplikaci chemických přípravků na ochranu rostlin?

Občas postižení včelaři pošlou do laboratoře poštou vzorky mrtvých včel s podezřením na otravu Chemická analýzy vzorků rostlin a včel má smysl jen tehdy, když se vzorky do 48 hodin po aplikaci zamrazí a bez rozmražení dopraví do laboratoře Státního veterinárního ústavu Jihlava, případně jiné laboratoře, která provádí stanovení reziduí příslušných účinných látek. Analýzu je možné smysluplně provést, jen když se ví, který postřik byl použit. Účinných látek je několik desítek a není možné je hledat zkusmo. Pro uplatnění náhrady škody je nutné, aby o případu byl sepsán úřední zápis (vzor je níže) a také vzorky musí být odebrány (a zapečetěny) úřední osobou, aby bylo vyloučeno zpochybnění dodatečné manipulace se vzorky. Inspektor v odůvodněných případech může zadat rozbor jako státní zakázku, jinak jej musí platit chovatel. Postup při podezření na otravu v důsledku aplikace přípravku na ochranu zemědělských plodin. Podle vyhlášky č.326/2004 Sb a 327/2004 Sb. v platném znění. Zjistí-li chovatel včel, že došlo k úhynu včel v důsledku použití přípravku, oznámí to neprodleně příslušnému orgánu Státní veterinární správy. Ten v součinnosti s rostlinolékařskou správou provede místní šetření; má-li pochybnosti o příčině úhynu v souvislosti s použitím přípravku, zajistí odběr vzorků způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem (minimálně 500 včel a 200 g porostu), jejich vyšetření odborným ústavem a informování chovatele včel o výsledku tohoto vyšetření. Pro zabezpečení ochrany včel jsou chovatelé včel povinni oznámit místně příslušnému obecnímu úřadu údaje týkající se stanovišť včelstev a hromadného letu včel. Obecní úřad poskytne na vyžádání tyto údaje ošetřovatelům porostů a uživatelům pozemků. Zápis z místního šetření hromadného úhynu včel a podezření na otravu v důsledku aplikace přípravku na ochranu zemědělských plodin.
(1) Den, hodina, místo šetření:
(2) Místní šetření svolal a řídí zástupce příslušného okresního inspektorátu Krajské veterinární správy (KVS): za účasti zástupce Státní rostlinolékařské správy: Další účastníci šetření: Poškození chovatelé: Představitel ZO Českého svazu včelařů: Za ošetřovatele porostu: (Uveďte celá jména a adresy účastníků, u zástupce organizace, která prováděla ošetření, jeho pracovní zařazení.)
(3) Označení stanovišť poškozených včelstev s uvedením vzdálenosti od ošetřovaných porostů:
(4) Den a hodina ošetření porostu, teplota vzduchu, síla a směr větru, případně srážky, oblačnost apod.:
(5) Označení ošetřovaného pozemku – ošetřovaná kultura, výměra, označení, zda byl porost kvetoucí* (v případě, že porost nebyl kvetoucí, je třeba zjistit, zda přípravek nemohl být vzhledem k povětrnostním podmínkám zanesen na kvetoucí porost v okolí ošetřované kultury.):
(6) Způsob aplikace přípravku: pozemní/ letecký
(7) Použitý chemický přípravek (druh, název, koncentrace, atd.), důvod ošetření:
(8) Přesný název ošetřovatele porostu (název organizace, sídlo, jméno odpovědného pracovníka):
(9) Rozsah škody: (Uvede se, kdy byly pozorovány první příznaky otravy a jaké, počet postižených včelstev, oslabení včelstev v počtu plástů, procentuálně, případně jiné stanovení oslabení včelstev, např. zvlášť létavky a zvlášť ostatní včely, dle místních podmínek předpokládaný ušlý medný výnos v důsledku škod na včelách, atd.)
(10) Odběr vzorků uhynulých včel a ošetřených rostlin: byl/ nebyl proveden (Odběr vzorků se neprovádí, jestliže nejsou pochybnosti o příčině úhynu v souvislosti s použitím přípravku.) Vzorky v předepsaném množství odebral pracovník okresního inspektorátu KVS: V případě, že vzorky byly odebrány a odeslány jinou osobou, uveďte kým a z jakého důvodu vzorky neodebral pracovník KVS: Vzorky byly zaslány k vyšetření dne: …………….odbornému ústavu:
(11) Vyjádření účastníků místního šetření (zejména ošetřovatele porostu, a to především, zda uznává odpovědnost za škodu a jaké by navrhoval řešení náhrady škod):
(12) Vyjádření pracovníka inspektorátu KVS, zda bude provádět opakovaná místní šetření s určitým časovým odstupem vzhledem k tomu, že proces otravy u včel ještě probíhá a rozsah škod tedy nelze v současné době stanovit:
Razítko KVS a podpis: Razítko SRS a podpis: podpisy ostatní účastníků:
*) za kvetoucí se porost považuje, když na 1 m2 kvetou více než dvě rostliny včetně plevelů. Za kvetoucí porost se považuje též porost navštěvovaný včelami v době výskytu medovice nebo mimokvětního nektaru.

Prosím o informaci, zda mohou sršni trpět stejnýmí chorobami jako včely. Sršni přestali začátkem října létat a když hnízdo otevřel, tak už bylo prázdné, pouze larvy různého stáří v rozkladu. Vymizení sršňů mě připadá předčasné. Mám 100 m od tohoto hnízda 30 včelstev, tak mám obavy, aby si něco nepřinesly. (Z dotazu J. R., Česká Třebová)

Nález opuštěných hnízd s rozkládajícími se zbytky plodu není nic neobvyklého. Sršní společenství je dočasné, na konci léta se hnízdo rozpadne a zbytky plodu zůstanou. Termín rozpadu není přesně stejný každý rok a u každého hnízda. Zbylý plod bývá napaden banální mikroflórou, nemusí být známkou nákazy.
Nejdůležitější nákazy včel jsou pro včelu medonosnou úzce specifické a nejsou přenosné na jiné hostitele.
Tak víme, že na sršních nemůže žít Varroa, ani že na sršním plodu nežije Paenibacillus larvae, původce moru včelího plodu. Také Nosema je jiná, u vosovitých Nosema vespula.
To ovšem neznamená, že by sršni nemohli nákazu přenést, když napadají střídavě zdravá a nemocná včelstva.
Sršni trpí houbovými nemocemi. Ale vzhledem k tomu, že původci zvápenatění plodu jsou v přírodě rozšířeni i jinde, je i zde riziko přenosu ze sršního hnízda malé.
(V. Veselý)

Mám otázku: Jak dlouho přežívá roztoč Varroa destructor v prázdném úle bez včel. Nehrozí zakoupením úlů z druhé ruky zavlečení chorob a jak případně takto zakoupené úly desinfikovat (e-mail od M.M., 20.8.2008).

Roztoči varroa přežívají bez včel v laboratorních podmínkách maximálně 2 až 3 dny. Při nákupu úlů tedy nákaza varroázou nehrozí. Horší je to s ostatními nemocemi. V prázdných úlech přežívají životaschopné spory nosemy, zvápenatění plodu i moru.
Nosemu a zvápenatění zničíte pečlivým vypálením úlu (do zhnědnutí dřeva) třeba pomocí plynového hořáku nebo elektrické horkovzdušné pistole.
Na desinfekci v případě moru tento postup rozhodně nestačí. Spory moru přežívají 150 °C po dobu několika minut. Jak dřevo pracuje při změnách vlhkosti, jsou spory zalezlé ve dřevě až 3 mm hluboko. Opálením nikdy tak hluboko dřevo neprohřejete a po létech se včely mohou k infekci znova dostat. Jediné řešení je likvidace spálením.
Pokud není původ úlů zcela jasný, je namístě velká opatrnost. Mnoho ohnisek moru takto zbytečně vzniklo.
Více se dočtete v naší publikaci Dezinfekce ve včelařství (v tisku).

Prosím o vyjádření se k trubcům, jež mají červené oči viz. snímky v příloze. Tyto trubce nám donesl začátkem července na včelařskou besedu jeden z našich včelařů (M.F. Vsetín, 7.8.2008).

Nález barevných očí u trubců je případ genetické odchylky – mutace.
Tedy něco jako černá ovce nebo bílá vrána.
Existuje asi 15 mutací barevných očí včel. Odchylka je recesivní, to znamená, že u dělnic, které mají dvojitou sadu chromozómů, se objeví jen velmi zřídka. U trubců, kteří jsou z neoplozeného vajíčka, tedy haploidní, resp. hemizygotní/strong, se odchylka projeví vždy, protože nemůže být překryta vlohou od druhého rodiče.
Barevné mutace zpravidla nejsou spojeny s žádnou hospodářskou vlastností včel.
  Obrázky od M. Fily, Vsetín
Mutace, kterou jste nám poslal, se s největší pravděpodobností jmenuje
brick (zkratka bk) a popsali ji jako první v roce 1953 Laidlow, Green
a Kerr. Je způsobena odchylkou v metabolismu aminokyseliny tryptofanu.

Dobrý den,

na Český včelařský svaz jsem nějaký ten měsíc zpátky poslal email, že by nebylo od věci se připravit na pravděpodobný příchod Sršně Asijské do ČR.

Navrhoval jsem kontaktovat příslušné instituce v zemích původu, například v Číně, kde by nám mohli pomoci svými poznatky a dlouholetými zkušenostmi nejen co se ochrany včel týče ale rovněž například jak minimalizovat negativní dopady setkání osob s tou bestií neboť mám informace, že každoročně usmrtí cca 10 osob v Německu a stejně tak ve Francii díky své mimořádné agresivitě kdy pronásleduje osobu i kilometry za ustavičného bodání.

Měl by se rovněž vypracovat plán osvěty nejen pro nás včelaře, ale i pro širou veřejnost aby jsme se s tímto druhem naučili žít a každý aby věděl co dělat když se s tímto druhem setká.

Děkuji za vaše vyjádření.

Dobrý den,

útočnost sršně Vespa velutina vůči lidem není tak dramatická, jak zmiňujete. Mám přímá svědectví od italských včelařů, kteří už její přítomnost řeší, mj. pomocí drátěných sítí před česny úlů, kterými včely šikovně proletují, ale velkým sršňům tyto sítě komplikují lovecké nálety.

Překvapilo mě před 5 lety na konferenci pořádané v Praze alergologickou společností, že již dlouhá desetiletí je podle našich statistik pravidelně každoročně v ČR úředně evidováno 100 až 200 úmrtí v souvislosti s bodnutím hmyzem (zpravidla chybí údaj, o který hmyz šlo). Přitom řadě těchto tragických případů by šlo předejít, kdyby lidé více věděli o tom, že alergie na hmyzí bodnutí se dá preventivně léčit. Procedura se stále zlepšuje a zjednodušuje. Člověk s alergií nebo s obavami z ní se může obrátit i bez doporučení praktického lékaře na oddělení alergologie ve větších nemocnicích.

Co se týče šíření Vespa velutina v Evropě, to lze kontrolovat jen velmi těžko. V Itálii se v některých místech daří spolupráce široké veřejnosti s odborníky (obdoba našich DDD služeb). Matka Vespa velutina v tamních podmínkách zakládá nejprve malé hnízdo poblíž místa svého přezimování, poměrně nízko. Po nějaké době se kolonie přestěhuje do korun vysokých stromů, kde si buduje druhé, velké hnízdo, které se těžko hledá a ještě hůř ničí. Proto je dobré využít jarní období prvních hnízd k jejich objevení, nahlášení a odborné likvidaci, většinou pomocí injekce jedu.

Pokud jde o osvětu, ta by měla začít u toho, jak jako jednotlivci a rodiny snížíme emise skleníkových plynů, které způsobují oteplování. A také, jak omezíme pohyb zboží po planetě, se kterým se šíří rostliny a živáčkové i tam, kde pak mohou působit problémy.

Žihadlo po bodnutí včelou zpravidla zůstane v ráně a ještě asi minutu pumpuje do rány jed. Nejdůležitější je, rychle žihadlo z rány vyškrábnout. Dále pak pomáhá ránu chladit (třeba nanukem nebo sáčkem mražené zeleniny), případně potřít rozkrojenou cibulí či jablkem.

Při problémech s alergií Vám může pomoci Oddělení alergologie a klinické imunologie FN Královské Vinohrady v Praze.
Základní informace se dozvíte v recepci tohoto oddělení na tel. čísle 267 162 257 .

Dobrý den,
v sobotu 17.3.2018 byl v pořadu ČT “Zázraky přírody”  zajímavý pokus s oslazením vařícího čaje cukrem, kdy je čaj sladší, nez oslazený čaj studený, poněvadž se sacharóza rozloží na glukózu a fruktózu. Staří včelaři totiž cukr včelám vařili. A tak mě zajímá, zda toto vaření cukru má nějaký pozitivní účinek pro včely při krmení.

Dobrý den,
pokud bychom chtěli rozložit sacharózu ve vodném roztoku na glukózu a fruktózu, musel by být
přítomen příslušný enzym, nebo nějaká silná kyselina. Samotné zahřátí v čaji se sacharózou podle mých zkušeností ani nehne.
Sladkost vnímá každý trochu jinak a hlavně je to snadno ovlivnitelné psychicky.
Pokus by musel být uspořádán jako tzv. dvojitě slepý: očíslované nádobky a ani podávající ani přijímající nesmí vědět co je pod kterým číslem.
Výsledky se zaznamenají a třetí osoba pak přiřadí výsledky ke zkoušeným variantám.
Jednou jsem to zkoušel se slazením mléka medem, cukrem a směsí glukózy a fruktózy.
Jako nejsladší byla vyhodnocena právě sacharóza, protože na tu jsme my lidé v civilizaci nejvíc zvyklí a naše hlava to považuje za “správné a normální”.

Tepelná příprava roztoku na krmení včel má jiný důvod. Urychlí rozpouštění. Nic víc.
Včely enzym na štěpení sacharózy mají ve svých slinách. Aniž by je to zatěžovalo, krmivo si uloží a cukr se pomalu rozloží.
Další pozitivní efekt teplé přípravy roztoku je prevence mikrobiální infekce. V roztoku mohou být zárodky kvasinek, plísní i bakterií.
Studené roztoky, pokud se zředí, se mohou zkazit. Známé je například slizovatění cukerného roztoku bakterií Leuconostoc mesentericus. DT

V minulých letech jsem “kdesi” zaznamenal informaci o vlivu blízkosti kvetoucích azalek na med.
rád bych se u vás informoval, zda li může přítomnost většího množství kvetoucích keřů se nějakým způsobem projevit na kvalitě medu – obsah látek z nektaru.

V  našem  prostředí  nerostou žádné azalky ani rhododendrony, které by
měly jedovatý nektar. Potvrdil mi to dr. Václav Větvička, který mi též
vysvětlil, jak tato znepokojující informace vznikla.

Přikládám text z knihy “Včelí produkty mýtů zbavené”.

Jedovaté medy
Medy z některých druhů rostlin uvádí literatura jako jedovaté, protože aktivní látky z nektaru nebo medovice mohou být pro člověka škodlivé nebo toxické. Tyto medy ale nejsou běžné, přicházejí v úvahu jen na některých lokalitách, kde by teoreticky mohlo kvést tak velké množství jedovatých rostlin, že by z nich včely donesly měřitelné množství medu. Jde o několik rodů rostlin, ale jen u několika druhů byla zaznamenána produkce jedovatého nektaru. Jsou to tyto rody a druhy: Azalea, Arbutus, Andromeda, Kalmia (Erikaceae), Datura, Hyoscyamus a Atropa (Solanaceae), Senecio jacobea (Compositae), Gelseminum (Lagnonaceae), Aconitum (Ranunculaceae), některé jihoafrické pryšce a medovice Coriaria arborea z Nového Zélandu. Mnohem častěji se však vyskytují medy hořké a nechutné.
V České republice nikdy nebyl žádný jedovatý med zaznamenán. Existuje však tradice opisovaná v mnoha knihách, že jedovatý med je z rododendronů (pěnišníků). Tato zpráva vychází z dějepisného vyprávění o okupačním vojsku, které se otrávilo rododendronovým medem. Jde ovšem o záměnu jmen. Rostlina označovaná řecky jako rhododendron je botanicky oleandr, který je silně jedovatý a může z něj být i jedovatý med.  U nás často pěstované rododendrony jedovatý nektar nemají, místní včelaři i jejich zákazníci se těší dobrému zdraví. V alpské oblasti na pomezí Rakouska a Itálie patří rododendronový med z druhu Rhododendron ferugineum a R. hirsutum k nejkvalitnějším a nejdražším medům. Ani tyto medy jedovaté nejsou.
Ve vzdálených sibiřských lokalitách rostě hojně pěnišník Rhododendron aureum, který je silně jedovatý a med z jeho nektaru má mj. halucinogenní účinky. V ruštině se tato rostlina nazývá “pianišnik”, protože po čaji oslazeném medem z pianišniku vypadali lidé jako piani.
Ruské jméno tohoto rododendronu převzali bratři Presslové při tvorbě českého botanického názvosloví a proto se Rhododendron česky označuje jako pěnišník.

Máme vysazené Paulownie, zatím (4.rok) ještě nekvetou.
Jakou mají v našich podmínkách nektarodárnost a pylodárnost ještě nevíme.
Když si spočítáte, že kilogram medu je z několika miliónů květů, těch pár Paulownií, pokud pokvetou, nemůže med ohrozit.
Paulownie se vysazují jako solotery pro okrasu nebo v plantážích na biomasu. Tyto plantáže se řežou a nekvetou.

Dobrý den, na diskuzním fóru se nam rozjela debata o možné interakci mezi včelou medonosnou, včelami samotářkami a čmeláky, z pohledu možného přenosu nemocí a parazitů a možné škodlivosti podpory jejich výskuty různymi domečky pro včely samotářky a tak podobně.
Přijde mi, ze tam o tom nikdo nic přesného neví. Napadlo mě zeptat se u vás, jak to vlastne je. Případně kde sehnat nějaké důveryhodné zdroje na toto téma. S pozdravem, J.K.

Včely samotářky svým odlišným způsobem života představují velmi cenný podíl opylovačů v naší přírodě. Některé rostliny na ně přímo čekají. Pro včelu medonosnou nepředstavují samotářky žádné nebezpečí. Jsou to dokonce jiné rody, říká se jim souhrnně “Non-Apis” včely. Nejsou známy žádné choroby ani parazité samotářek, kteří by ohrožovali medonosné včely. Čmeláci, kteří jsou přeci jen víc pospolu a mají v hnízdech teplo, trpí celou řadou parazitů (mají svoji nosemu a celou řadu roztočů), kteří však také na včely přenosné nejsou.

Po internetu někde běhal obrázek roztoče Varroa na nějakém jiném hostiteli, ale to jsou bezvýznamné informace a mohou být i manipulované. Hnízdní podpory samotářek ani medonosné včely ani nenavštěvují – nic je tam nekáká – spíš mám pocit, že si samotářky svá teriroria feromonálně označují, jak je to ve zvířecí říši běžné.

D.T.

Mám za souseda „vášnivého včelaře“, který má kolem 20-25 včelstev chovaných uvnitř obce. Včely přelétávají intenzivně přes náš pozemek a někdy dostanu několik žihadel než uteču. Čela úlů jsou směřována přímo k našemu pozemku, a jsou v blízkosti plotu.
Jak by bylo možné změnit dráhu letu? Existuje právní předpis, který by upravoval umístění úlů vůči okolním pozemkům? (P.K.)

Je třeba rozlišovat “útok” a “srážku”, při vstupu člověka do letové dráhy.
Směr, respektive letovou hladinu letu včel lze docela dobře změnit hustým živým plotem. Než vyroste, použít třeba rákosové stinovky.
Útočné včely se dají polepšit výměnou matek.
Pětadvacet včelstev by nemělo dělat problémy, velmi záleží na tom, zda včelař mění matky, nebo to nechává na přírodě. Jsou linie, které si lidí nevšimnou, pokud nedojde přímo “ke střetu” např. zapletení do vlasů.
V současnosti předpis na umístění včelstev není, případné spory se posuzují podle obecných zákonů, že nesmíte obtěžovat okolí “nad míru obvyklou”. To posuzuje soudní znalec na místě.
Hodně záleží na konkrétní situaci.
Při dobré vůli se dá řešení nalézt. Je řada vášnivých včelařů, o nichž sousedé ani nevědí, protože mají úžasně “nevšímavé” včely. Jiné včely jsou doslova alergické na pohyb, zejména ve spojení se zvuky (sekačka) a vůněmi (posekaná tráva). (DT)

Slyšel jsem, že včely napadaly zrající meruňky a jiné sladké plody. Nikdy jsem se s tím nesetkal. Je to pravda? (e-mailový dotaz)

Ani my jsme se s tím nesetkali. Je možné pozorovat, že včely sají sladkou šťávu na poškozeném zralém ovoci, ale vždy se jedná o plody nakousané vosami, jiným hmyzem nebo ptáky, případně poškozené pádem ze stromu na zem. (DT)

Existuje nějaká studie, výzkum, který by srovnával účinnost propolisové tinktury a propolisového vodného výluhu? Pokud ne, jaký je váš názor?

Literatura o propolisu je nesmírně obsáhlá. Zadáte-li http://scholar.google.cz/scholar?q=propolis&hl=cs&btnG=Hledat, vykoukne na Vás 46 tisíc vědeckých prací. Propolis obsahuje jak látky lipofilní, tak i látky hydrofilní, tedy ve vodě rozpustné. Největší spektrum složek se do roztoku dostane, pokud se propolis rozpustí v 70% alkoholu. Čistě vodný extrakt propolisu má též spoustu biologických účinků, přijde na to, jaké si uživatel přeje. Nejlepší vodné výluhy vzniknou, když propolis ve zmraženém stavu rozemelete na tříštivém kávomlýnku na velmi jemný prášek a pak ho macerujete ve vodě několik dní ve tmě při pokojové teplotě za občasného protřepání.

Dotaz k pylu. Na trhu se vyskytují různá označení pylu. Nalezl jsem: pyl „perga“ – nejdražší a údajně nejlepší, pyl rouskový, pyl květový. Zakládá se toto dělení na podložených faktech a jaký je potom mezi těmito pyly rozdíl, nebo jde pouze o reklamní trik?

Pojmenování „perga“ je ruský výraz, je to totéž co plástový pyl. Čeština jednoslovné označení nemá. Anglicky je to beebread, podobně německy Bienenbrot. Cena je proto vyšší, než u rouskovaného pylu, že je velmi pracné pyl z plástů vydloubávat. Není na to žádná mechanizace. Plástový pyl je skutečně stravitelnější, než rouskovaný pyl, který se převážně uchovává sušený. Sušením se dostupnost obsahu pylových zrn snižuje. Mražený rouskovaný pyl je srovnatelný s plástovým. Pyl květový je obecné označení, veškerý pyl je květový. Pokud ho nasbírají včely a sebere se jim v česně pylochytem, je to pyl rouskovaný (= rouskový). Pokud pyl setřesete na papír – bude to čistě pyl květový, bez přísad, kterými si včely pyl zvlhčují, aby se jim dobře lepil.

Podle jaké normy se kontroluje kvalita mateří kašičky?

Mateří kašička nemá žádnou normu kvality. Mezinárodní komise pro med (IHC, viz téžwww.bee-hexagon.net) má v plánu takový standard vytvořit. V našem ústavu vycházíme z tradice zavedené pro hodnocení mateří kašičky Výzkumným ústavem tukového průmyslu Praha ze 60. let minulého století. Na základě vnitřních standardů hodnotíme kašičku podle obsahu vody (refraktometrické stanovení), hustoty (stanovení objemové hmotnosti) a vodivosti 1% vodního roztoku (úměrné stáří vzorku). Řadu užitečných údajů zjistíte z knihy „Včelí produkty mýtů zbavené“, která čerpá mj. z internetové publikace R. Krell VALUE-ADDED PRODUCTS FROM BEEKEEPING.

Na pozemku vedle domu se nám usadilo mnoho menších včel, které si vyvrtaly chodby do hlíny. Vypadá to, že obsadily území cca 3×2 metry, na kterém mají více různých vchodů. Je to poměrně nepříjemné, protože máme malou dcerku, která si v těchto místech hraje. Včelek je tam opravdu hodně, možná bych to přirovnal i k roji, který se vyskytuje v okolí klasického úlu. Existuje nějaký způsob, jak se těchto včel zbavit nebo je třeba přesídlit jinam? Nechceme se pouštět do nějakého ukvapeného řešení bez rady odborníka.

Včely, které pozorujete, patří mezi tzv. samotářské včely, mají většinou jen latinská jména a patří do skupiny maltářek, zednic, pískorypek a dalších. Žijí sice jakoby v koloniích, ale ne v rojích, jako včela medonosná. Každá dírka je jedna rodina. Samička do dutinky na konci chodbičky nanosí pyl, který vystačí pro výživu larvy a pak naklade na potravu vajíčko. Larva všechno sní, vyroste, zakuklí se a vyleze jako dospělec. Po oplození žije samotářsky, zimu přečkává schovaná ve strnulém stavu (jako ježek nebo medvěd), na jaře zase založí hnízdo. Nejdůležitější je, že tyto včely absolutně nejsou nebezpečné. Neútočí, nebodají a po době hnízdění (asi dva týdny) úplně zmizí ze scény. Není třeba žádná opatření vymýšlet. Jsou to důležití opylovači, často vázaní na speciální druhy květin, které jim poskytují potavu a za to je včely opylují. Doplňují spektrum přirozených opylovačů. Žije jich v ČR víc než sto druhů a většina lidí o tom nemá ani potuchy. V minulosti byly jejich populace značně oslabeny zemědělskou chemií a znečištěním prostředí. Nyní se zase objevují více a to je dobře.

Máme na půdě (v kůlně, ve staré jabloni, v chatě…) sršní hnízdo a bojíme se jich (nebo sousedé). Jak se těch sršňů zbavit? (Častý tefefonický dotaz)

Rada není úplně jednoduchá. Stejně jako včely, i vosy a sršni do přírody patří a jsou užiteční. Vosy i sršni, na rozdíl od včel jsou převážně masožraví a živí se hmyzem. Člověka běžně neobtěžují, ale pravda, lezou do jídla a do pití, pletou se a občas dají žihadlo.
Hnízdo vos i sršňů je jednoleté. Zakládá ho matka (oplozená samička) na jaře, jedinců přibývá postupně. Na podzim se v hnízdě narodí nová pohlavní generace. Oplozené samičky si jednotlivě najdou úkryty k přezimování a s příchodem zimy se kolonie rozpadá. Dělnice opouštějí hnízdo a postupně dožívají.
První rada, co dělat, je tedy tato: Pokud se to dá vydržet, nic s hnízdem nedělat, počkat, až se vyprázdní, a v zimě důkladně mechnicky zabezpečit příslušnou dutinu (stavební pěnou, mřížkou, plechem, sádrou, atd.), aby se tam na jaře znova mladá matka nedostala a nezaložila nové hnízdo na osvědčeném místě.
Další rady, pokud se to vydržet nedá: Pokusit se v noci, když jsou všichni jedinci doma, mechanicky hnízdo odstranit. Nejlépe, když je chladno. Pokud je to technicky možné, navlékne se na hnízdo plastový pytel, hnízdo se odřízne od stropu či stěn. Do pytle se vleje sklenička (1-2 dl) obyčejného benzinu, který se rychle odpařuje a je pro hmyz velmi jedovatý.
Použití chemických přípravků je svízelné. Je těžké se dostat rozprašovačem přímo do hnízda. Navíc si přidáváme jedy do blízkosti svého obydlí. Nedoporučujeme.
Pro snižování množství vos dobře fungují pasti na principu lahví se zbytkem piva (ještě lepší je pivo trochu přisladit). Pivní návnady jsou selektivní, včely nelákají.
Zásah profesionálních DDD firem je většinou dost nákladný.
Hasiči na žádosti reagují různě. Někdy vyrazí, někdy se vymluví. Jejich povinnost to asi není. O život nejde a není snadné posoudit, zda jde o ohrožení zdraví a majetku občanů…

Několik moderních vědeckých publikací se zmiňuje o použití dsRNA (dvojitá šroubovice kyseliny ribonukleové) proti varoáze. Je tato metoda v naších podmínkách realizovatelná? Bylo by možné díky ní zabránit větším úhynů včelstev, které pozorujeme ve vlnách po celé Evropě?

Výzkum na poli ochrany včel i jiných živočichů proti nemocem je potřebný. Je ale nutné experimentální výsledky posuzovat obezřetně. Ne všechny publikované výsledky se podaří v jiné laboratoři zopakovat. A zdaleka ne všechny experimenty je možné převést do praxe.

Problematika interferenčních RNA je velmi složitá. Princip působení spočívá v tom, že dovnitř do buňky nějakého organismu, například parazitického roztoče Varroa, vpravíte tuto speciálně vyrobenou molekulu dsRNA. Kdybychom se mohli podívat do buňky, poznali bychom dsRNA na první pohled. Zatímco běžná RNA je tvořena jedním vláknem, vnesená dsRNA je dvouvláknitá (z anglického double-stranded RNA). Ta ve své struktuře nese informaci, vlastně dezinformaci, která buňku přinutí dělat něco neobvyklého. Ve výsledku v metabolismu buňky znemožní fungování nějakého procesu, který je pro život buňky nezbytný. Naruší třeba transport vápníku. Buňky po takovém zásahu většinou spáchají buněčnou sebevraždu. Protože už známe celou řadu genů roztoče Varroa, můžeme cíleně vyrobit umělou dsRNA, která dokáže zabránit konkrétnímu genu roztoče, aby se projevil. Populace parazita by se tedy mohla, za předpokladu plošného ošetření, rozmnožovat pomaleji nebo přímo hynout. Má to ale háček. Aplikovat lék dovnitř organismu parazitického roztoče nejde jinak, než přes jeho hostitele, tedy včelu. Včelař by musel nakrmit všechna včelstva tak, aby se do všech jedinců včel ve včelstvu, hlavně larev, dostala účinná koncentrace léčivé RNA, kterou z nich nasaje parazit, tedy roztoč Varroa.

Problém 1. Kolik by to stálo? Hrubým odhadem určitě víc, než tisíc korun na včelstvo.

Problém 2. Cokoliv dáte do potravy včelám, koluje nejméně dva roky v medu. Zatím se nepodařilo registrovat žádný lék (nejen tyto nové látky) podávaný do potravy včelstev, protože nešlo prokázat, že med bude spolehlivě neškodný pro konzumenta.

Dosavadní experimenty s dsRNA prováděné na včelách měly účinnost až 60% oproti neléčené kontrole. Jako číslo na papíře vypadá výsledek dobře, včelařům ale asi v praxi moc nepomůže. Je to totiž pořád dost málo. Zkušenost s léčivy ukazuje, že použitelné jsou jen přípravky s účinností nad 80 %. Nemůžeme zapomínat také na rizika nežádoucích účinků na jiné živočichy. Studie, na kterou se odkazuje například článek na stránkách vcelarstvi.cz pojednává o neškodnosti dsRNA pro motýly monarchy. S jistotou tedy můžeme tvrdit, že aplikace je bezpečná pro tohoto motýla. Jak ale budou reagovat jiné druhy hmyzu, nevíme. Co teprve člověk. Obecně se RNA rozkládá v buňkách rychle, ale není jasné, jak by dlouho přetrvávala v medu. Je-li rozklad rychlý, znamená to nutnost opakované aplikace (viz problém 1.) a je-li pomalý, bude mít rezidua (viz problém 2.).

Dobrý den,
obracím se na Vás s žádostí o radu ohledně netradičního chování včel. Již několik dní pozoruji před úly, po zemi, v trávě, se pohybující včely (vzdálenost do 10 m před úly), které nelétají jen lezou, jsou bez zjevného poškození (viz. foto), jsou možná o malinko menší než průměr (možná mladušky). Každý den okolo stovky včel (z 12 včelstvech). Včely jsem prohlédl, zásoby mají i přesto jsem již zahájil přikrmování. Za svou dlouholetou praxi jsem se s takovýmto chováním ještě nesetkal.
Velmi děkuji za odpověď, s pozdravem.
S. Č.

Dobrý den,

včely s poškozenou schopností létat se mohou vyskytnout jako důsledek otravy relativně málo jedovatých desikantů, které se používají v zemědělství a včely by je mohly nasbírat při nedostatku zdrojů vody. Ve vašem případě bych ale viděl jako příčinu viry včelí paralýzy, kterých je několik a souvisí s varroázou. Na zaslaném obrázku je vidět na včele uprostřed u kloubu pravého křídla roztoč varroa.
Pokud jste neléčil a ani nedělal monitoring moučkovým cukrem, udělejte to. Je to naléhavé. Hrozí poškození zimní generace včel.
Pro okamžité přeléčení se dá použít Formidol nebo Varromed. O nasazení Gabonů, které jsou na předpis, se poraďte s Vaší místní včelařskou organizací.

S pozdravem
Ing. Dalibor Titěra, CSc

Díky za Váš zajímavý dotaz a podnět.
Předně předpokládám, že máte možnost sledovat alespoň přirozený spad roztočů, když píšete, že včelstva jsou relativně zdravá s minimálním výskytem kleštíka. To je dobře, protože by bylo dobré vědět, i jak účinná bude i následující léčba.
V současné době bych pro Warré úly navrhoval asi následující: byť se již ozývá plný podzim, dal bych nyní kyselinu mravenčí. Protože však v tomto úlu a zejména již nyní nemůžete rozebírat dílo (pokud nemáte rámkovou variantu Warré), vložil bych Formidol 41g na horní loučky pod stříšku. V závislosti na tom, kde včelaříte ještě nyní očekávám, že ve včelstvech bude přítomen poslední plod. Podle spadu a stavu včelstev bych tento postup klidně po týdnu zopakoval. Později, cca na přelomu listopadu a prosince, případně do Vánoc, bych provedl pokap včelstev přípravkem Varromed. V bezplodém období, což by v dané době na 99 % mělo být, má dobrou účinnost. Opět sledujte spady roztočů na podložku. Pokud by byly spady velké (stovky a více roztočů), pokap zopakujte až někdy v březnu, cca s kvetením lísek a přínosem pylu. Toto ošetření bych možná provedl i bez významných spadů během zimního období. Přeci jen s organickými kyselinami je problém s účinností, a proto je i v rámci jejich použití pro „přírodní včelaření“ nutná častější aplikace, případně různé modifikace během daného roku a aktuálních podmínek.
Takto si myslím, že by se dala vést včelstva ve Warré a úlech a současně efektivně tlumit varoáza.

Je respirátor “FFP3 NR 06005, výdechový ventilek, mušlový” vhodný pro aplikaci přípravku Varidol (nebo M-1) aerosolem?

Uvedený respirátor ffp3 odfiltruje částice, ale neochrání vás před parami acetonu a léčiva.

Konzultovali jsme s autoritami, že spolehlivou ochranu představují filtry označené “A” – proti organickým parám.

Výrobců a dodavatelů je více. Doporučujeme pořídit polomasku (např.: Polomaska 3M 6200) a k ní pak výměnné filtry (např. 3M A1, nebo 3M ABE1 – které chrání i proti kyselinám a nejsou o moc dražší).

Dobrý deň, vážení priatelia!
Obraciam sa na Vás s otázkou na obsah príbalovej informácie k preparátu
Formidol 41 g proužky do úlu.
V minulom roku sme používali tento preparát, kde v príbalovej informácii v
slovenskom jazyku sa uvádzalo: Med – bez ochrannej lehoty. Liek sa používa
len keď v úle nie je zrelý med.

V tomto roku sme obdržali preparát s príbalovou informáciou v českom
jazyku, kde je uvedené: Med: bez ochranných lhút. Veterinární léčivý
přípravek je třeba použít v období MIMO snúšku a mimo dobu kdy je ve
včelstvu med určený pro lidskou spotřebu.
Prosím o vysvetlenie, rsp. usmernenie, kedy je možné preparát bezpečne
použiť. Ako môžeme dosiahnuť jeho použitie mimo znášky, keď sme
limitovaní, okrem iného, teplotou prostredia. Vždy sme preparát doteraz
používali v mesiaci apríl-máj, podľa teplôt, ale súčasne v čase, keď už
znáška prebiehala.
Prosím o objasnenie návodu na použitie vo vzťahu ku znáške.
Ďakujem Vám vopred za spoluprácu a rady.

Dobrý den,
je dobré, že čtete pozorně příbalové informace a usilujete o bezpečné používání léčiv. Během vývoje a registrace přípravku Formidol jsme provedli řadu detailních studií a rozborů medu ve včelstvech bezprostředně po aplikaci Formidolu. Dostupnými metodami je obsah kyseliny mravenčí v
medu měřitelný, ale její množství v žádném případě nevybočilo k běžného přirozeného pozadí kyselosti medu, která je kolem 10 mVAL/kg. Takže, de facto, aplikace Formidolu v množství podle návodu, nepředstavuje pro konzumenty medu žádné riziko.
Ale de jure musí příbalová informace obsahovat nějaký rámec pro používání. Názor registračních
autorit se v průběhu let vyvíjel. Hodně mechanicky kopíruje evropské šablony pro jiná
léčiva. Poslední znění je “ošetřujte mimo snůšku”. Ale to se v praxi nedápřesně určit, kdy je a kdy není snůška. Z hlediska včelařské praxe doporučujeme nasadit léčbu Formidolem až po prvním vytáčení.

D.T.

Dobrý deň,
chcem sa spýtať, či je prípravok Beesafe vhodný na použitie pri ekologickom spôsobe chovu včiel. Po prečítaní nariadenia EÚ o ekologickej výrobe sa mi zdá, že Beesafe asi nie je možné používať v ekologickom spôsobe chovu včiel, ale chcem sa predsalen spýtať, či náhodou nejde o ekologický dezinfekčný prostriedok a či neviete, či môže alebo nemôže byť v takomto prípade použitý.
https://eur-lex.europa.eu/legal-content/SK/TXT/?uri=celex%3A32008R0889

Dobrý den,
Bee-Safe bohužel není povolen pro použití v ekologickém zemědělství.
Ačkoli jód ani kyselina fosforečná, ani sírová problematické nejsou, eko-zemědělství nepočítá s neiontovými smáčedly.
DP

Kolik kapek Varidolu 125 se má dávat na fumigační pásek?

Postupujeme přesně podle příbalové informace:
Na ošetření jednoho běžně silného včelstva úplně stačí dvě kapky.
Pokud včelstvo obsedá více než jeden nástavek, pak stačí 3 kapky. Jen výjimečně je včelstvo tak silné, že obsedá celé dva nástavky, pak dáváme 4 kapky.

Prázdné plásty a nástavky se nepočítají.

Předávkování nezvyšuje účinnost, ale zatěžuje prostředí.

-DT-

Dobrý den. Nemáte zkušenosti s využitím zářičů s UV zářením při nebo po desinfekci úlů? Záření zřejmě neproniká do porézního povrchu, ale přesto je zřejmě dostatečně účinné. Nejsem totiž přesvědčena o opravdu poctivé desinfekci jak ji provádí mnoho přátel. Zde by možná stačilo úly a nářadí řádně mechanicky očistit a pak nechat ozářit. Je mi jasné, že vysoké teploty nebo smáčení desinfekčními roztoky proniká i částečně pod povrchy, ale nejsem si jistá možnostmi provádět tuto desinfekci všemi včelaři. Takhle by se možná dalo organizačně zajistit ( třeba v zimních měsících) ozáření většího množství nástavků i nářadí v nějakém skladě.

Dezinfekce UV zářením je účinná, ale povrchová. Navíc naše včelařské předměty jsou prostorově složité a muselo by se jimi všelijak otáčet.
Účinnější, než UV záření je gama sterilizace, která proniká i materiálem. Dělá se třeba při výrobě obvazů a různých zdravotnických potřeb. Linku na ozařování mají ve Veverské Bítýšce a někteří velcí včelaři to využívají. www.bioster.cz

Úklid je základ a jakákoliv dezinfekce pomůže víc, pokud je odstraněná špína ve vrstvách.

Věnovali jste se prosím již výzkumu metody boje s kleštíkem Varroa Destructor pomocí
zvýšené teploty? Nyní se tato metoda objevuje v podobě termosolárních úlů.

Když varroáza začala /1981/, byl jsem asistentem ing. Veselého a věnovali jsme mnoho úsilí právě vývoji termického ošetření.  Ukázalo se, že klíčový bod je to, že včelstvo je schopno velmi výkonně snižovat teplotu, zvláště na plodu. Myšlenka zničit roztoče teplem je dobrá. Horší, jak dosáhnout prohřátí. Zjistili jsme, že zahřívané včelstvo “do posledního dechu” drží vnitřní teplotu na 35 °C. Zkoušeli jsme 3000 W (dva spřažené vysoušeče vlasú), na kraji kapal vosk, uprostřed se teplota nezvýšila. Nepomohlo ani rozšíření uliček. Když shrnu všechny peripetie: zjistili jsme že, chceme-li ohřát včely, nesmějí sedět ani na plástech, ani na dřevu, ale jedině na kovovém pletivu. Nesmí se jim dovolit, aby spolupracovaly. To se dá dosáhnout tak, že se s nimi nepřetržitě pohybuje. Výsledkem těchto pokusů byla tepelná komora s otáčivým drátěným košem, do kterého se smetou všechny včely. Plásty se zavíčkovaným plodem zkoušel ohřívat prof. Wolf Engels na UNI v Tübingen. Plásty bez včel prohřát lze, ale na plod, to má také vedlejší účinky. Vylíhlé mladušky jsou ohřevem poznamenané. Uplatňují se zde tzv. Hitz-schock enzymy.Nemyslím, že bychom při našem výzkumu zkusili úplně všechno, ale nepodařilo se. Ve včelstech s plásty a plodem na krajích kapal vosk a na plodu bylo pořád těch 35 °C.

Můžeme říci, že roztoč skutečně v teple hyne.
Otázka je, jakou část roztočů zasáhne v termosolárních úlech potřebná vysoká teplota (kolem 52 °C).
Většina roztočů je pořád na plodu, ten se prohřívá ještě hůř.
Více ukážou další výsledky.
Nestačí, že roztoči padají, ale důležité je kolik jich tam ještě zůstane. Z praxe víme, že cenné jsou metody, které mají účinnost ošetření přes 80 %.

Základní chyba je uvažovat o nějakém odléčování zavíčkovaného plodu.
Podzimní léčení fumigací nebo aerosolem je plně účinné jen ve včelstvech bez plodu. K tomu jsou zapotřebí kontoly, vyřezávání, případně klíckování matek. Opakování by mělo korespondovat s průběhem počasí, protože potřebujeme zasáhnout i roztoče případně zalétlé ze sousedství.
Závazná je “Metodika kontroly zdraví…” pro každý rok. Letos pod kódem ExM340: Podzimní ošetření se provádí 3x v období od 10.10. do 31.12.2015 v odstupu 14 – 21 dní.

Dobrý den,
objednali jsme si Gabon PF 90 mg, ale na jaře jsme plošně prováděli nátěr plodu přípravkem M-1 AER 240 mg/ml. Nebude tímto snížena účinnost Gabonu, popřípadě nevznikne rezistence roztoče, jelikož oba přípravky mají stejnou účinnou látku.

Rezistence roztočů vůči fluvalinátu se objevuje u části populace Varroa destructor, která má určitou vzácnou variantu (mutaci) své genetické výbavy. V praxi rezistenci poznáme podle snížené účinnosti ošetření. Rezistence se zesiluje, pokud se některé léčení “nedotáhne do konce” a zbyde dost roztočů, kteří se namnoží. Tím se zvětšuje podíl oněch odolných.
Pokud jste natírali plod podle metodiky a doplnili jste nátěr jednou fumigací Varidolem, měla by být účinnost velmi dobrá.
Pokud podle průběžného monitoringu (třeba pomocí moučkového cukru) uvidíte, že počet roztočů zase hrozivě narůstá, nasaďte Formidol nebo Gabon PF90. U Gabonu každopádně kontrolujte spad opět nejlépe Formidolem. Kdyby Gabony nezabíraly, je třeba zařadit tříletou přestávku použití pyrethroidů.

Dobrý den, poslední dobou se mezi včelaři šíří metodika obrany včel proti kleštíkovi použitím práškového cukru. Metodika spočívá v cukrování včelstev jemným práškovým cukrem. Včelaři, kteří tuto metodiku ošetřování propagují tvrdí, že princip spočívá v tom, že se kleštíkovi vlastně stane včela obalená cukrem nepřístupná- nemůže se k ní přisát, dále je tvrzeno, že přisátý roztoč po aplikaci cukrem taktéž se neudrží a odpadne. Trochu dále se mlčí o tom jestli ten roztoč zahyne hned a nebo ne. Po pádu na podložku žije ten roztoč ještě nebo ne na jak dlouho?Je nebezpečí , aby se vrátil zpět mezi včely třeba za 3 dny , až se včely očistí od cukru? Setkal jsem se s názorem, který tvrdí, že napřed roztoč na včele po aplikaci cukru uhyne a pak teprv spadne na podložku. Byl v tomto prováděn nějaký oficiální výzkum zda metoda cukrování včel je tak účinná? Propagátoři tvrdí , že dosahuje až úrovně použití kyseliny. Na youtube je plno videí , kde se ukazuje účinnost této metody. Je tedy opravdu tolik účinná?

Postup jsme zkoušeli již před mnoha lety. Jeho účinnost omezují dva faktory. Jednak to, že většina roztočů je v létě na plodu, kam se cukrová moučka nedostane. Druhé omezení je v tom, že včely je opravdu potřeba obalit cukrem, který odnímá vlhkost a roztoč se pak pustí, podobně jako se čmelící pouštějí popelících se slepic. Obalení včel se dá dobře dosáhnout v diagnostických soupravách několikaminutovým protřepáváním vzorku asi 500 včel s cukrem. Pouhé pocukrování včel na plástech takový účinek nemá. Hodně záleží na jemnosti cukru. Musí se použít Extra jemná moučka.
Závěrem mohu konstatovat, že metoda je výborná pro diagnostiku, ale nelze spoléhat na její terapeutickou účinnost.

Uvažuji, že bych za účelem zlepšení léčby varroázy použil navíc Formidol desky po vytočení prvního medu (za předpokladu dodržení všech zásad použití. Dále bych se chtěl zeptat, jak je to s úhynem plodu při použití kyseliny mravenčí užitím Formidolových desek – prý se přijde o veškerý otevřený plod? A naposledy – vztahovala by se dotace na léčiva také na desky Formidolu, kdyby se použily 2x?

Aplikace Formidolu po vytočení prvního medu je zásah správný.
Plod se tím nezničí, nebo jen na okrajích, kde může dojít lokálně k velmi silné koncentraci par kyseliny.
Dotace není vázána na počet aplikovaných desek jedním včelařem, dotaci ale vyřizujeme za včelaře jen při hromadných objednávkách od OO ČSV.

Dobrý deň, prosím Vás o radu. Som začínajúci včelár.
Na liečenie včelstiev som použil GABON PF 90, 2 prúžky na jedno včelstvo.
Do úľov som ich dal v septembri. Zabudol som ich vybrať ako určuje návod.
Z úľov som ich odstránil až teraz pri jarnej prehliadke v marci.
Niekde na internet som čítal, že reziduá tohto lieku sa ukladajú najmä vo vosku.
Prosím Vás o radu,bude med z jarnej znášky vhodný na ľudský konzum?Asi bez laboratórneho vyšetrenia to bude ťažko predpokladať, ale aký je Váš predpoklad?
Ďakujem za odpoveď, J.F.

Nejste první, komu se to stalo, že pásky zapomněl ve včelstvu do jara.
Není to správné, ale bylo jasné, že taková věc se stát může.

V žádném případě není ohroženo zdraví včel, ani konzumentů, kteří by jedli med z tohoto včelstva.

Při registraci přípravku se záměrně dělají pokusy s mnohonásobně překročenou léčebnou dávkou, aby se objasnil přestup léku do vosku a do medu. Nebezpečí nehrozí.
Obsah fluvalinatu i po půl roce z větší části zůstane v proužcích. To co se z pásků uvolní, zase z větší části ulpívá na tělech včel, jejichž generace se obměňuje. Nějaké malé stopy se dostanou do vosku, protože fluvalinat je dobře rozpustný v tucích a těžce rozpustný ve vodě. Pokusy ukázaly, že z vosku do medu přechází až po dlouhé době méně než jedna setina koncentrace, která je ve vosku obklopujícího med v buňce.
Toto množství bude tak malé, že byste musel sníst denně desítky kilogramů tohoto medu, abyste dosáhl běžně povoleného denního limitu pro obsah fluvalinatu v potravinách (MLR není stadoveno, ADI je 0,3 mg pro člověka denně).

Doporučujeme označit si plásty tohoto včelstva na horní loučce a při vhodné příležitosti je vyřadit.

Dobrý den, prosím o Váš názor na použití Fumigátoru Wakont.
Včelařím v polystyrenových úlech „1091 Úl český nástavkový“ vyráběných v Polsku výrobcem Lysoň a prodávaných u nás firmou Vast-oil Karviná.
Na internetu jsem narazil na zařízení Fumigátor Wakont. Je rovněž nabízen v katalogu Vastoil.
Prosím o sdělení, zda je tento fumigátor u nás schválen pro ošetřování včel proti Varroáze. Rád bych jej používal. Pokud jsem si dobře prohlédnul fotografie tak je určen pro typ úlu, který používám. Návod k ošetření přípravkem Varidol předepisuje jen jednu technologii , která má /nebo musí ?? být použita. Protože je návod k ošetření včelstev vytištěn s Vaší hlavičkou prosím o informaci, zda je přípustná jen v Návodu popsaná technologie, zda již máte nějaký názor na fumigátor Wakont, případně zda je Fumigátor Wakont vyzkoušen nebo povolen. V.J.

Příbalový leták léčiva je vždy schválený orgánem registrujícím léky (USKVBL). Vychází z měření účinnosti, ztrát, případného vzniku nežádoucích meziproduktů a reziduí.

Odchylka od návodu znamená riziko, za které nemůže nést odpovědnost výrobce léku.

Fumigátor Wakont není mezi schválenými veterinárními technickými prostředky v ČR.
Na internetu jsem se díval, že se odkazuje na polské tablety s amitrazem, které obsahují dvojnásobnou dávku pro jedno ošetření.
To je zbytečné předávkování, nebo se počítá se ztrátami. Nevím.

D.T.

Blíží se začátek léčení a já bych chtěl mít jistotu. Dostal jsem léčivo: Varidol a MP – 10 FUM. Prosím o informaci, jak se aplikují a zda obě léčiva jsou na fumigaci. Případně jaká léčiva se budou distribuovat pro aerosol a nátěr plodu. (Dotaz z e-mailu)

Všechny léky distribuujeme i s návody. Postupy a návody jsou i na našem webu v části Léčení a přípravky .

Na dně úlu občas nacházím podivné bělavé smetí, co to může být? (E.H. Praha, 15.8.2008)

Jedná o takzvané mumie zvápenatělého plodu. Je to nemoc, kterou způsobuje houbaAscosphaera apis. Napadne za ne zcela jasných okolností včelí larvu, kterou úplně proroste a tím samozřejmě i zahubí. Výsledný tvar připomíná špalíček křídy, odtud je i název zvápenatění. Barva mumií je buď bělavá, nebo v případě vytvoření výtrusnic s tzv. spájivými výtrusy je barva šedozelená až černá.
Včely zbytek larvy, mumii, vytáhnou z buňky ven a později při úklidu dna vyhodí ven úlu. Proto se mumie nacházejí buď v podmetu, nebo před česny na zemi.
Zvápenatění plodu není choroba, kterou je třeba hlásit veterinářům.
Rovněž se nepřenáší na člověka.
Onemocnění se projevuje v některých letech více, v jiných vzácněji. Šíří se hlavně napadenými plásty. Proto je dobré udržovat čistotu, často obměňovat dílo vkládáním co největšího počtu mezistěn. Silněji napadené plásty si označte na horní loučce a příležitostně je po vylíhnutí plodu vyjměte a vyřezejte. Při zpracování voští na vosk se původci této houby zničí.
Pomáhá také ošetření včelstva kyselinou mravenčí (desky FORMIDOL).
Je známo, že některá včelstva mají větší náchylnost ke zvápenatění vrozenou. Proto se doporučuje i výměna matky za mladou, nepříbuznou.
Z dostupné literatury doporučujeme, pokud nemáte, encyklopedii Včelařství (Veselý a kol., 2. vydání 2004). Můžeme Vám ji i poslat na dobírku.