Vliv azalek a rhododendronů na med

V minulých letech jsem “kdesi” zaznamenal informaci o vlivu blízkosti kvetoucích azalek na med.
rád bych se u vás informoval, zda li může přítomnost většího množství kvetoucích keřů se nějakým způsobem projevit na kvalitě medu – obsah látek z nektaru.

V  našem  prostředí  nerostou žádné azalky ani rhododendrony, které by
měly jedovatý nektar. Potvrdil mi to dr. Václav Větvička, který mi též
vysvětlil, jak tato znepokojující informace vznikla.

Přikládám text z knihy “Včelí produkty mýtů zbavené”.

Jedovaté medy
Medy z některých druhů rostlin uvádí literatura jako jedovaté, protože aktivní látky z nektaru nebo medovice mohou být pro člověka škodlivé nebo toxické. Tyto medy ale nejsou běžné, přicházejí v úvahu jen na některých lokalitách, kde by teoreticky mohlo kvést tak velké množství jedovatých rostlin, že by z nich včely donesly měřitelné množství medu. Jde o několik rodů rostlin, ale jen u několika druhů byla zaznamenána produkce jedovatého nektaru. Jsou to tyto rody a druhy: Azalea, Arbutus, Andromeda, Kalmia (Erikaceae), Datura, Hyoscyamus a Atropa (Solanaceae), Senecio jacobea (Compositae), Gelseminum (Lagnonaceae), Aconitum (Ranunculaceae), některé jihoafrické pryšce a medovice Coriaria arborea z Nového Zélandu. Mnohem častěji se však vyskytují medy hořké a nechutné.
V České republice nikdy nebyl žádný jedovatý med zaznamenán. Existuje však tradice opisovaná v mnoha knihách, že jedovatý med je z rododendronů (pěnišníků). Tato zpráva vychází z dějepisného vyprávění o okupačním vojsku, které se otrávilo rododendronovým medem. Jde ovšem o záměnu jmen. Rostlina označovaná řecky jako rhododendron je botanicky oleandr, který je silně jedovatý a může z něj být i jedovatý med.  U nás často pěstované rododendrony jedovatý nektar nemají, místní včelaři i jejich zákazníci se těší dobrému zdraví. V alpské oblasti na pomezí Rakouska a Itálie patří rododendronový med z druhu Rhododendron ferugineum a R. hirsutum k nejkvalitnějším a nejdražším medům. Ani tyto medy jedovaté nejsou.
Ve vzdálených sibiřských lokalitách rostě hojně pěnišník Rhododendron aureum, který je silně jedovatý a med z jeho nektaru má mj. halucinogenní účinky. V ruštině se tato rostlina nazývá “pianišnik”, protože po čaji oslazeném medem z pianišniku vypadali lidé jako piani.
Ruské jméno tohoto rododendronu převzali bratři Presslové při tvorbě českého botanického názvosloví a proto se Rhododendron česky označuje jako pěnišník.