Celý rok proti varroáze – 1. část
Největší škody světovému včelařství působí vnější roztoč kleštík včelí, celosvětově známý jako Varroa destructor. Tento parazit žil od pradávna v rovnováze se svým původním hostitelem – včelou východní (Apis cerana). Až ve druhé polovině 20. století přešel v důsledku lidského cestování a hospodaření ze včely východní na včelu medonosnou a rozšířil se do celého světa.
Boj proti roztoči varroa je klíčem k dobrému zdraví včelstev a jednou z podmínek udržitelného chovu včel. Průběh všech včelích onemocnění je totiž v souběhu s varroázou těžší a mnohá z nich roztoč sám přenáší. Je to mezi jinými virus deformovaných křídel (DWV).
Základem boje proti roztočům varroa je celoroční společné úsilí všech včelařů. Musíme mít stálý přehled o intenzitě varroázy (tedy o počtu roztočů ve včelstvu) a podle toho volit nejvhodnější opatření. Ošetření všech včelstev se musí provést včas a na celém území současně. Pořadí všech základních zásahů a názorné postupy jejich provedení jsou námětem nově natočeného instruktážního filmu Celý rok proti varroáze[1], který se brzy objeví na internetu. Zde přinášíme několik obrázků převzatých z tohoto filmu s příslušným komentářem.
V průběhu roku se proti varroáze provádějí následující opatření
Nový včelařský rok tradičně začíná po medobraní. Včelstvům je třeba vytvořit takové podmínky, aby zdárně přečkala zimu a přinesla užitek v dalším roce.
Kontrola spadu na podložkách
Od poloviny července do konce září dosahuje populace roztočů varroa ve včelstvech největší početnosti. Silná invaze roztočů na podletním plodu poškodí, nebo zničí budoucí generace dlouhověkých přezimujících včel. V tuto dobu se rozhoduje o přežití včelstev a jejich rozvoji v dalším roce. Nejlepší prevencí je sledování přirozeného denního spadu roztočů na letních podložkách vložených na úlová dna. V době, kdy není snůška a včely slídí, může zalétávání nakažených včel, tzv. reinvaze, rychle měnit nákazovou situaci na stanovišti k horšímu. Přirozený spad roztočů sledujeme v týdenních intervalech. Nález deseti roztočů na dně je povelem k rychlému zákroku. Při silných invazích není výjimkou ani denní spad vyšší než 100 roztočů. Osud takových včelstev je však už beznadějně zpečetěn. Mějte na paměti, že včely dno svého úlu čistí. Proto se používají dvojité podložky nebo tzv. varroadna. Také mravenci si odnášejí roztoče jako svoji potravu a zkreslují tím výsledky odečtu. Dr. Liebig sestavil podle přirozeného denního spadu roztočů graf pravděpodobného počtu roztočů ve včelstvu. Při deseti roztočích přirozeného denního spadu je ve včelstvu okolo dvou a půl tisíce jedinců. Za každé dva týdny se tento stav minimálně zdvojnásobí.
Monitoring moučkovým cukrem
Roztoči na včelách nejsou vidět pouhým okem, protože jsou zalezlí mezi segmenty zadečku. Existuje však způsob, jak jejich počet ve včelstvu odhalit. Do zkušebního kyblíčku odměříme asi 100 ml včel a zakryjeme děrovaným víčkem. Pak přes víčko přidáme stejný objem extra jemného moučkového cukru. Po přiklopení druhého pevného víčka alespoň minutu včely v cukru intenzivně překlápíme. Princip je podobný, jako když se slepice popelením zbavují čmelíků. Prach, v tomto případě cukrový, roztoče ohrožuje vysušením. Snaží se tedy zachránit a opouštějí své hostitele. Cukr z kyblíčku vysypeme otvory ve víčku na jemné síto s otvory menšími než 1,5 mm. Sítem propadne i naprostá většina použitého cukru a na sítu můžeme lehce spočítat tmavě hnědé roztoče.
Z tabulky, která zohledňuje i měsíc testování, odečteme doporučená opatření.
| Měsíc | Akutní stav nehrozí | Brzy plánujte ošetření | Včelstvo je ohroženo, bezodkladně ošetřujte! |
|---|---|---|---|
| Červenec | Méně než 5 | 5–25 | Více než 25 |
| Srpen | Méně než 10 | 10–25 | Více než 25 |
| Září | Méně než 15 | 15–25 | Více než 25 |
Samotný posyp cukrem nelze považovat za léčebnou metodu. Samozřejmě se to zkoušelo, ale účinek není dostatečný. Monitoring moučkovým cukrem je oproti sledování přirozeného spadu daleko operativnější metodou. Ale zásadní je, že touto metodou nepostihneme parazitické roztoče zalezlé pod víčky plodových buněk. A těch je bohužel většina.
Léčení pomocí proužků s dlouhodobým účinkem
Při vyšších denních spadech roztočů je nejbezpečnější záchranou včelstev použití dlouhodobých nosičů. Přípravek Gabon FLUM má účinnou látku flumethrin. Po dvou letech použití musí být nejméně na jeden rok vynechán, respektive vystřídán jiným léčivem, aby se nepodporovala rezistentní populace roztočů. Gabon věšíme na háček do rozšířené uličky mezi plodové plásty. Háček, jehož vzor je v každém sáčku, má zabezpečit, aby proužek visel uprostřed. Obvykle stačí dva proužky. Třetí dáváme jen tehdy, když je plod ve dvou nástavcích. Zvláště slabým včelstvům pak postačí jeden proužek. Účinná látka se z proužků sama neuvolňuje. Difunduje na povrch a rozšiřuje se pouze kontaktem včel s proužkem a kontaktem včel mezi sebou. Proto musí mít včely dobrý přístup k proužku z obou stran, aby bylo dávkování přesně takové, jaké má být.
Ve srovnání s kyselinou mravenčí a šťavelovou vychází účinnost Gabonu lépe, jelikož jsou postupně likvidováni i roztoči líhnoucí se z plodu. Ovšem pouze za předpokladu, že se na ošetřovaném stanovišti nenamnožila rezistentní mutace roztočů. Citlivost populace lze zjistit molekulárním rozborem, více na www.beedol.cz/rezistence .
Ing. Dalibor Titěra, CSc.
a spolupracovníci ČZU a VÚVč Dol
(Dokončení příště)
[1] Tento výukový materiál vznikl v produkci České zemědělské univerzity ve spolupráci s Výzkumným ústavem včelařským. Realizace se ujala firma Obsahová agentura, s.r.o., Brno. Internetovou adresu výukového odkazu uveřejníme v pokračování tohoto článku.