Upravit předvolby souhlasu

Pomocí cookies vám umožňujeme efektivně se pohybovat po stránce a využívat některé funkce. Detailní informace o všech cookies najdete níže v jednotlivých kategoriích souhlasu. Cookies označené jako „Nezbytné“ se ukládají ve vašem prohlížeči, protože jsou nutné ke zpřístupnění základních funkcí stránky.... 

Vždy aktivní

Nezbytné soubory cookie jsou zásadní pro základní funkce webu a web bez nich nebude fungovat zamýšleným způsobem.

Tyto soubory cookie neukládají žádná osobní identifikační data.

Funkční soubory cookie pomáhají provádět určité funkce, jako je sdílení obsahu webových stránek na platformách sociálních médií, shromažďování zpětných vazeb a další funkce třetích stran.

Analytické soubory cookie se používají k pochopení interakce návštěvníků s webem. Tyto soubory cookie pomáhají poskytovat informace o metrikách počet návštěvníků, míru okamžitého opuštění, zdroj provozu atd.

Výkonnostní cookies se používají k pochopení a analýze klíčových indexů výkonu webu, což pomáhá zajistit lepší uživatelský komfort pro návštěvníky.

Žádné soubory cookie k zobrazení.

Soubory cookie reklamy se používají k doručování návštěvníků přizpůsobenými reklamami na základě stránek, které navštívili dříve, a k analýze účinnosti reklamní kampaně.

Ovlivňuje izolace úlové stěny včelstvo?

  /  Články   /  Chov včel   /  Ovlivňuje izolace úlové stěny včelstvo?

Ovlivňuje izolace úlové stěny včelstvo?

Celý článek Dr. Františka Kamlera naleznete v únorovém Včelařství (2/2021)

Jak včely přirozeně udržují teplo?

Včela medonosná jako jedinec je schopna přežívat při teplotách nad 10 °C, při nižší teplotě samostatná včela hyne. Proto včely žijí ve společenstvích čítajících desetitisíce jedinců.

Při nižších teplotách se včely stahují do chomáče a prací létacích svalů vytvářejí teplo. Ke svalové práci a výrobě tepla potřebují cukernou složku potravy, jednoduché cukry glukózu a fruktózu, popřípadě disacharid sacharózu (u nás je nejběžnější řepkový cukr). Příliš vysoká potřeba výroby tepla má ovšem za následek větší upracovanost včel a kratší délku

Nejvýhodnějším tvarem chomáče z hlediska hospodaření s teplem je koule. Při daném objemu, odpovídajícím v tomto případě počtu včel, má totiž ze všech těles nejmenší povrch, kterým teplo uniká do prostoru. V zimním chomáči bez plodu včelstvo udržuje teplotu 20-25 °C, s plodem pak kolem 35 °C. Včely vytápějí jen chomáč, ne úlový prostor.

Do tepelné izolace vůči venkovnímu prostředí se zapojují plásty a meziplástové neobsazené uličky při stěně úlu. V mezerách do jednoho centimetru neproudí samovolně vzduch a také vzduch v prázdných buňkách je velice dobrým izolantem.

Zateplit či nezateplit? To je oč tu běží…

Otázka, zda používat úly tenkostěnné s 25 mm dřeva, nebo úly uteplené s dvojitou úlovou stěnou, byla a je častým předmětem diskuzí.

Pokud pečujeme o slabší včelstvo,

věnujeme uteplení celého úlového prostoru patřičnou pozornost.

Pokus s uteplenými a tenkostěnnými úly

Koncem minulého století jsme ne na pracovištích ústavu snažili založit pokus s cílem na tuto otázku alespoň částečně odpovědět. Pokusnou jednotkou byla skupina včelstev na jednom stanovišti, minimální počet úlů byl 20. Polovina úlů měla jednoduchou stěnu ze dřeva o síle 25 mm, druhá polovina pak z pěněného polystyrenu o síle úlové stěny 60 mm.

Pro pokusy jsme vybrali tři stanoviště a následující pokusné jednotky:

  • Máslovice Dol, nejteplejší lokalita, úlová soustava K-39 s deseti plásty 39×24 v nástavku.
  • Pokusný včelín Pekařov, chladnější lokalita, v Tachovských nástavkových úlech s devíti rámky 39×24 v nástavku.
  • Pokusný včelín Zubří v úlech Optimal s jedenácti rámky 42×17 v nástavku.

V průběhu čtyř let jsme u každého úlu sledovali: (1) plochu plodu při jarní prohlídce, koncem června a cca týden před snůškou; (2) obsednuté uličky; (3) množství zásob v podletí a při jarní prohlídce; (4) celkový dojem ze včelstva, nenormálnosti v chování, sklony k rojení a (5) výnos medu).

Při hodnocení po dvou letech jsme se nedopočítali žádného průkazného rozdílu, především pak ve výnosu medu. Proto jsme při jarní prohlídce rozdělili včelstva do dvou skupin – (a) slabší podskupina do 1 kg včel a (b) silnější podskupina nad 1 kg včel. Po tomto zohlednění se již ukázaly rozdíly, ze kterých lze usuzovat na vliv tepelné izolace na život včelstva.

Výsledky pokusu

Máslovice Dol – včelstva v tenkostěnných úlech vykazovala pomalejší jarní rozvoj především u slabších včelstev, medobranní z řepky bylo menší než u podskupiny uteplených úlů se slabšími včelstvy.

Pekařov – Hodnocení podobné jako na Dole, jen rozdíly mezi včelstvy v uteplených a neuteplených úlech byly výraznější. Byly zaznamenány i zimní úhyny.

Zubří – Rozdíly mezi podskupinami byly nejmenší, na hranici průkaznosti. Zkusili jsme tedy založit pokus se zateplením stropu. Uteplený strop se 60 mm polystyrenem měl v porovnání s neutepleným velice pozitivní vliv na rozvoj včelstev a jejich užitkovost.

Shrnutí výsledků využitelných pro včelařskou praxi

  • Hlavním problémem včelařství jsou silná včelstva na jaře, která přežila v pohodě zimní měsíce.
  • Čím silnější včelstva chováme na rámkové šíři 42-44,8 cm, tím jsou nároky na uteplení úlové stěny nižší.
  • Včelstva na šíři rámků 39 cm jsou vděčná za lepší tepelnou izolaci úlové stěny, zvláště s nižším počtem rámků v nástavku (tachováky).
  • Vysoký efekt pro život včelstev má uteplený strop (6 cm polystyren).
  • Pokud pečujeme o slabší včelstvo, věnujeme uteplení celého úlového prostoru patřičnou pozornost. Nejvhodnější materiál pro uteplení je 3-4 cm styrodur.

X